Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet podnikatelů v Česku loni stoupl o 27 tisíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Počet podnikatelů v Česku, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, v roce 2021 stoupl o 27.000 na 1,078 milionu. Vyplývá to z aktuální evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Předloni počet podnikatelů, tedy například i soukromých lékařů, umělců či zemědělců, vzrostl o 20.000.

Nejvíce podnikatelů je evidováno v Praze (196.000) a ve Středočeském (152.000) a Jihomoravském (120.000) kraji. Ze všech osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) stoupl o 23.000 na 634.000 počet těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní. Počet lidí, kteří ji mají jako vedlejší výdělek, zůstal na 444.000.

V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem, vyplývá z veřejných zdrojů. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

Témata:  podnikatelé

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.