Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po deseti měsících průmyslové ceny v ČR opět zrychlily růst

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Tomáše Volfa: Srpnové ceny v průmyslu meziročně vzrostly o 1,8 %, to přelomové je však skutečnost, že ceny opět nabírají na síle. Dosud tempo růstu sláblo. Meziměsíčně jsme se dokonce vrátili z šest měsíců trvající deflace, tedy zlevňování, opět k mírnému zdražování o 0,2 %.

Průmyslové ceny obvykle nejsou zprávou číslo jedna, ale to platí jen do okamžiku, než si uvědomíme, že logicky předcházejí spotřebitelským cenám. Takže co se stane v průmyslu, se časem objeví i u cen spotřebitelů a pokud ceny v průmyslu znovu nabírají na síle je možné, že ceny na pultech obchodů nepůjdou dolů tak rychle jak se čeká.

Akcelerátorem v průmyslu byla zejména oblast cen elektřiny, která zdražila o 11,7 % a ceny černého a hnědého uhlí šly nahoru o 73,1 %.

U zemědělských výrobců se ceny snížily meziročně o 16,4 %, stavební práce podražily o 3,7 % a ceny tržních služeb pro podniky se zvedly o 5,3 %.

Témata:  komentář průmysl

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.