Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku od minulého týdne mírně zdražila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,79 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější. O jeden haléř zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 27,09 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 27,35 koruny. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 26,60 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,60 koruny. Nafta se tam tankuje za 28,26 koruny za litr. V žádném jiném kraji se průměrná cena dieselu nad 28 korun nedostala.

Podle údajů společnosti CCS je benzin v současnosti o 4,35 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o 4,62 koruny více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. prosinci 2020 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,79 27,09 Praha 28,60 28,26 Středočeský 28,24 27,67 Jihočeský 27,57 26,82 Plzeňský 27,50 26,87 Karlovarský 27,70 26,74 Ústecký 27,35 26,63 Liberecký 27,74 26,98 Královéhradecký 27,36 26,60 Pardubický 27,77 27,06 Vysočina 28,26 27,58 Jihomoravský 27,92 27,26 Olomoucký 28,06 27,35 Zlínský 27,37 26,65 Moravskoslezský 27,56 26,82

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.