Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku od minulého týdne mírně zdražila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne mírně zdražily. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 27,79 koruny, před týdnem byl o dva haléře levnější. O jeden haléř zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 27,09 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 27,35 koruny. Nafta je nejlevnější v Královéhradeckém kraji, litr tam prodávají průměrně za 26,60 koruny.

Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,60 koruny. Nafta se tam tankuje za 28,26 koruny za litr. V žádném jiném kraji se průměrná cena dieselu nad 28 korun nedostala.

Podle údajů společnosti CCS je benzin v současnosti o 4,35 koruny na litru levnější než před rokem. Za naftu tehdy motoristé platili o 4,62 koruny více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 2. prosinci 2020 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,79 27,09 Praha 28,60 28,26 Středočeský 28,24 27,67 Jihočeský 27,57 26,82 Plzeňský 27,50 26,87 Karlovarský 27,70 26,74 Ústecký 27,35 26,63 Liberecký 27,74 26,98 Královéhradecký 27,36 26,60 Pardubický 27,77 27,06 Vysočina 28,26 27,58 Jihomoravský 27,92 27,26 Olomoucký 28,06 27,35 Zlínský 27,37 26,65 Moravskoslezský 27,56 26,82

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.