Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OECD výrazně zhoršila výhled růstu globální ekonomiky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru dnes OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Výhled je ale podle OECD značně nejistý a růst o 2,4 procenta lze očekávat v tom nejlepším případě. Nejhorší scénář naopak předpokládá, že růst globální ekonomiky letos proti loňsku zvolní na polovinu, respektive na 1,5 procenta. OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se vedle Japonska patrně týkalo i eurozóny.

"Hlavní zpráva z tohoto zhoršeného scénáře říká, že mnoho zemí by se ocitlo v recesi. Proto vyzýváme, aby v zasažených oblastech byla co nejrychleji přijata odpovídající opatření," řekla agentuře Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. Vlády podle ní musejí podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musejí pracovat přesčas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.

Globální ekonomika naposledy zaznamenala mezičtvrtletní pokles v posledním čtvrtletí 2008, kdy se potýkala s dopady světové finanční krize. Tu značně zkomplikoval krach americké investiční banky Lehman Brothers, po němž hrozil kolaps globální finanční architektury. V celoročním srovnání globální ekonomika naposledy klesla v roce 2009, ještě v reakci na dozvuky finanční krize.

OECD také dnes upozornila, že dopady nového typu koronaviru jsou mnohem citelnější než dopady podobných epidemií v minulosti, protože globální ekonomika je teď mnohem více propojená. Čínská ekonomika je navíc asi čtyřikrát větší než v roce 2003, kdy se objevila epidemie SARS.

Základní scénář nyní počítá s tím, že globální ekonomika se v letošním roce stabilizuje a tempo růstu příští rok zrychlí. OECD růst odhaduje na 3,3 procenta, což je o 0,3 bodu více, než čekala dosud.

Koronavirus se od prosince šíří z Číny, v celém světě je už více než 89.000 nakažených, onemocnění podlehlo více než 3000 lidí. První tři nakažené nemocí COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, má i Česká republika. Na nemoc zatím neexistuje spolehlivý lék, několik se jich ale už testuje.

V případě Číny OECD na letošní rok odhaduje zpomalení tempa růstu na 4,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 5,7 procenta. Odhad růstu pro eurozónu pak snížila na 0,8 procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než čekala dosud. Čína byla kvůli koronaviru nucena výrazně omezit pohyb lidí, což vedlo k tomu, že řada firem omezila výrobu. To má výrazně negativní dopady na okolní asijské země, ale i na firmy jinde ve světě, protože řada z nich odebírá výrobky nebo jejich části právě z Číny.

Témata:  ekonomika Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.