Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OECD výrazně zhoršila výhled růstu globální ekonomiky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru dnes OECD také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před deseti lety.

Výhled je ale podle OECD značně nejistý a růst o 2,4 procenta lze očekávat v tom nejlepším případě. Nejhorší scénář naopak předpokládá, že růst globální ekonomiky letos proti loňsku zvolní na polovinu, respektive na 1,5 procenta. OECD proto vyzývá vlády, aby učinily maximum, jednaly rychle a rázně a snažily se epidemii a její dopad na ekonomiku zastavit. Jinak hrozí, že některé země spadnou do hospodářské recese, což by se vedle Japonska patrně týkalo i eurozóny.

"Hlavní zpráva z tohoto zhoršeného scénáře říká, že mnoho zemí by se ocitlo v recesi. Proto vyzýváme, aby v zasažených oblastech byla co nejrychleji přijata odpovídající opatření," řekla agentuře Reuters hlavní ekonomka OECD Laurence Booneová. Vlády podle ní musejí podpořit své zdravotnické systémy, více zaplatit nebo snížit daně zaměstnancům, kteří musejí pracovat přesčas, a také umožnit kratší pracovní dobu firmám, které se potýkají s propadem poptávky po svém zboží a službách.

Globální ekonomika naposledy zaznamenala mezičtvrtletní pokles v posledním čtvrtletí 2008, kdy se potýkala s dopady světové finanční krize. Tu značně zkomplikoval krach americké investiční banky Lehman Brothers, po němž hrozil kolaps globální finanční architektury. V celoročním srovnání globální ekonomika naposledy klesla v roce 2009, ještě v reakci na dozvuky finanční krize.

OECD také dnes upozornila, že dopady nového typu koronaviru jsou mnohem citelnější než dopady podobných epidemií v minulosti, protože globální ekonomika je teď mnohem více propojená. Čínská ekonomika je navíc asi čtyřikrát větší než v roce 2003, kdy se objevila epidemie SARS.

Základní scénář nyní počítá s tím, že globální ekonomika se v letošním roce stabilizuje a tempo růstu příští rok zrychlí. OECD růst odhaduje na 3,3 procenta, což je o 0,3 bodu více, než čekala dosud.

Koronavirus se od prosince šíří z Číny, v celém světě je už více než 89.000 nakažených, onemocnění podlehlo více než 3000 lidí. První tři nakažené nemocí COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje, má i Česká republika. Na nemoc zatím neexistuje spolehlivý lék, několik se jich ale už testuje.

V případě Číny OECD na letošní rok odhaduje zpomalení tempa růstu na 4,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 5,7 procenta. Odhad růstu pro eurozónu pak snížila na 0,8 procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než čekala dosud. Čína byla kvůli koronaviru nucena výrazně omezit pohyb lidí, což vedlo k tomu, že řada firem omezila výrobu. To má výrazně negativní dopady na okolní asijské země, ale i na firmy jinde ve světě, protože řada z nich odebírá výrobky nebo jejich části právě z Číny.

Témata:  ekonomika Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.