Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Musí pronajímatel zajistit nájemci příjem televizního vysílání v novém standardu DVB-T2?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Blížící se konec televizního vysílání ve stávajícím formátu DVB-T přináší vedle otázek čistě technických také otázky právní. Jde třeba o to, zda má nájemník bytu v domě se společnou anténou právo požadovat po pronajímateli zajištění příjmu televizního vysílání v novém standardu DVB-T2 a co pro to musí udělat.

V domech se společnou anténou může nastat trojí situace. První možností je, že nájemník nemá s pronajímatelem v nájemní smlouvě upraveny takzvané nezbytné služby, které je pronajímatel povinen po dobu nájmu zajišťovat. „V takovém případě má pronajímatel ze zákona povinnost zajistit příjem rozhlasového a televizního vysílání,“ říká Petr Šmelhaus, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest, a vysvětluje: „Má se totiž za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu a právě také zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání.“

Druhou, obvyklejší situací je, že nájemník má s pronajímatelem uzavřenou smlouvu, kde jsou upraveny podmínky poskytování služeb spojených s nájmem bytu, a to včetně zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání.

Třetí, méně pravděpodobnou situací je, že nájemník s pronajímatelem se smluvně dohodli tak, že pronajímatel příjem rozhlasového a televizního vysílání nezajišťuje. „Pak je situace jasná, je na nájemci, aby si sám zajistil příjem televizního vysílání, pokud ho chce. Ovšem pouze takovým způsobem, aby nezasahoval do práv pronajímatele, například nedovolenou montáží antény na budovu nebo souvisejícím poškozováním bytu,“ uvádí Petr Šmelhaus.

V prvních dvou případech platí, že pokud pronajímatel v rozporu se smlouvou nebo se zákonem nezajistí příjem rozhlasového a televizního vysílání po ukončení vysílání ve formátu DVB-T, měl by ho nájemce na tuto povinnost písemně upozornit a vyzvat jej ke zjednání nápravy.

Zákon přímo nestanoví, jakým způsobem má být služba příjmu rozhlasového a televizního vysílání pronajímatelem zajištěna. Je na něm, jaký technický a organizační způsob zvolí. „Z rozhodování českého nejvyššího soudu ovšem plyne, že vlastník domu nebo bytu je povinen umožnit jeho uživatelům příjem televizního vysílání za podmínky, že v daném místě je signál přiměřené kvality. Stejně tak je povinen umožnit zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu. Dojde-li mezi vlastníkem domu nebo bytu a jeho uživateli ke sporu o rozsah této povinnosti, rozhodne stavební úřad,“ říká Šmelhaus.

V upozornění pronajímateli lze stanovit přiměřený termín pro nápravu situace. A informovat jej, že pokud nápravu nezjedná ve stanovené lhůtě, podnikne nájemce další právní kroky, včetně možnosti ukončení nájemní smlouvy.

Hlavní vlna vypínání vysílačů DVB-T sice bude probíhat až od ledna do června 2020, ovšem v Praze a jejím okolí odstartuje už 27. listopadu 2019, a to vypnutím DVB-T vysílání České televize. Po červnu příštího roku již nebude možné naladit vysílání ve stávajícím formátu nikde na našem území. Přesná data naleznete na webové stránce www.televizezadarmo.cz, kterou provozuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Témata:  DVB-T televize, rádio dTest

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.