Kupka: Pokud nepoteče plyn z Ruska, domácnostem by dodávky neměly být omezeny

Podle Kupky jsou nyní v zásobnících obchodníků zásoby plynu zhruba na 30 dní, v závislosti na počasí. Stát chtěl prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) začátkem března nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chtěl si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska. Vláda nakonec návrh zavrhla, Kupka to dnes zdůvodnil tím, že plyn byl v tu dobu drahý, oproti současným cenám by stát podle něj zaplatil víc asi o tři miliardy korun.

Havlíček kritizoval to, že vláda vyměnila nákup zásob plynu za úsporu financí. Vláda si podle něj v současné situaci nemůže dovolit "hazardovat a spekulovat". Pokud by přestal proudit plyn z Ruska, jeho ceny by dramaticky vzrostly, uvedl Havlíček.

Pokud přestane proudit plyn z Ruska, existuje podle Kupky přesný plán, jak se bude postupovat. V prvních krocích by podle něj obchodníci hledali jiné cesty, jak ruský plyn nahradit. Stát by jednal také se zahraničními partnery, se kterými má uzavřené kontrakty o dodávkách plynu. Důležité podle Kupky je, aby Evropa postupovala jednotně a odmítala platbu za plyn v rublech.

Společné nákupy plynu na úrovni EU se intenzivně řeší podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN). Konkrétními technickými řešeními se bude zabývat ministerská pracovní skupina 7. dubna, řekl ministr dnes večer v ČT. "My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali v takovém případě, že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA, který by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně," dodal Síkela. Plyn ze Severního moře přes severoněmecký plynovod NETRA a navazující propojení může do ČR proudit od května 1997.

V diskusním pořadu ČT dnes zaznělo, že v roce 2018 vláda zvažovala připojení k projektu plynovodu BACI, který měl umožnit napojení české sítě na Rakousko. Podle deníku E15 ale byl proti slovenský přepravce plynu, v němž má podíl firma EPH miliardáře Daniela Křetínského. "Projekt BACI už je překonaný, ale v současné době společnost Net4Gas připravuje napojení na rakouskou soustavu, ke kterému by mělo do roku 2028 dojít," řekl Rakušan. Ministr Síkela podle něj jednal s investory a projekt podporuje. "Kdyby se začalo v roce 2018, už jsme mohli být ve fázi, kdy by bylo dokončeno," dodal. Vyjádření společnosti Net4Gas ČTK zjišťuje.

Energetický průmyslový holding (EPH) dnes v reakci upozornil na to, že Rakousko je na ruském plynu také závislé ze 100 procent. "Do Rakouska plyn teče z Německa a Slovenska. Na tyto země společně má ČR připojení kapacitně 16krát větší, než měla být kapacita plynovodu BACI. Do Rakouska a z Rakouska lze z a do ČR přes Slovensko dovést dvojnásobek české spotřeby plynu. Nikdo to nedělá, protože to nemá smysl," uvedl dnes mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Napojení Česka na Rakousko nebude mít podle něj žádný vliv na odklon Česka od ruského plynu. "A v neposlední řadě je cena plynu v Rakousku vyšší než v ČR. Vše přinese jen zbytečné náklady s nulovým efektem pro energetickou bezpečnost ČR. Je smutné, jak katastrofálně čeští politici energetice nerozumí," uvedl Častvaj.

Jasnou odpovědí na snížení energetické závislosti na Rusku je podle Kupky zahájení tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Pokud půjde vše podle plánu, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého musí od pátku odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" platit za ruský plyn v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

Témata:  Martin Kupka (ODS),  zemní plyn