Komora: Podnikatelé nemají dost informací o vládních opatřeních v energetice

Čeští podnikatelé nemají dostatek informací o státní pomoci ke zmírnění současné energetické krize. Přes 37 procent podniků kvůli tomu nevyužívá některá opatření, na která mají nárok. Uvedla to dnes Hospodářská komora (HK), podle níž je příčinou nedostatečná informační kampaň vlády. Podle průzkumu komory očekává většina firem zhoršení svého hospodářského vývoje v následujícím půlroce.

Ilustrační fotografie

Podle komory se malá informovanost od vlády týká zejména malých firem, kterým na rozdíl od větších podniků chybí administrativní pracovníci na získávání informací o možnostech vládou zavedené podpory. HK upozorňuje, že pro všechny malé a střední podniky přitom bude od ledna platit zastropování cen elektřiny a plynu. Pro všechny podnikatele pak bude po určitou dobu odpuštěn poplatek na obnovitelné zdroje energie.

"Ke zvýšení informovanost by přispělo, kdyby vláda srozumitelně a včasně komunikovala přijímaná opatření směrem i k podnikatelské veřejnosti. Výsledky šetření totiž ukazují na nedostatky v informovanosti podnikatelů," uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Podnikatelé podle HK po vládě žádají přehlednější informovanost mezi tuzemskými firmami a také představení dlouhodobějšího plánu, jak bude vláda energetickou krizi zmírňovat v roce 2023. "Za situace, aniž byste věděli, na co se můžete alespoň trochu spolehnout, tedy co bude za měsíc, je byznysplán a cenotvorba pro příští období věštěním z křišťálové koule. Stabilizaci v nepřehledné situaci by logicky ocenili i spotřebitelé, aby je nepřekvapovaly prakticky ze dne na den rostoucí ceny," vysvětlil Minčič.

Komora zároveň v průzkumu mezi podnikateli zjišťovala, jaký očekávají další vývoj v příštích šesti měsících. Od září letošního roku výrazně vzrostl počet firem, které zhoršily svůj výhled. Zatímco v září nepříznivý vývoj v následujících měsících předpokládaly dvě pětiny podnikatelů, ke konci listopadu jich je už skoro sedm z deseti. Skoro desetina firem pak vyjádřila obavy, že může do půl roku skončit.

I přes zhoršení situace se nechystá propouštět 58 procent podnikatelů, pokles potu zaměstnanců naopak očekávají hlavně větší firmy. Jde hlavně o podnikatele z cestovního ruchu, restauračních služeb a stavebnictví. Hlavním důvodem je zvýšení nákladů kvůli rostoucím cenám energií, dalším také snížení poptávky. Nabírat zaměstnance podle průzkumu naopak chtějí firmy ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.

Vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Nyní vláda uvažuje také o zastropování cen i pro velké firmy.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky