Komora: Podnikatelé nemají dost informací o vládních opatřeních v energetice

Podle komory se malá informovanost od vlády týká zejména malých firem, kterým na rozdíl od větších podniků chybí administrativní pracovníci na získávání informací o možnostech vládou zavedené podpory. HK upozorňuje, že pro všechny malé a střední podniky přitom bude od ledna platit zastropování cen elektřiny a plynu. Pro všechny podnikatele pak bude po určitou dobu odpuštěn poplatek na obnovitelné zdroje energie.

"Ke zvýšení informovanost by přispělo, kdyby vláda srozumitelně a včasně komunikovala přijímaná opatření směrem i k podnikatelské veřejnosti. Výsledky šetření totiž ukazují na nedostatky v informovanosti podnikatelů," uvedl ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. Reakci ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.

Podnikatelé podle HK po vládě žádají přehlednější informovanost mezi tuzemskými firmami a také představení dlouhodobějšího plánu, jak bude vláda energetickou krizi zmírňovat v roce 2023. "Za situace, aniž byste věděli, na co se můžete alespoň trochu spolehnout, tedy co bude za měsíc, je byznysplán a cenotvorba pro příští období věštěním z křišťálové koule. Stabilizaci v nepřehledné situaci by logicky ocenili i spotřebitelé, aby je nepřekvapovaly prakticky ze dne na den rostoucí ceny," vysvětlil Minčič.

Komora zároveň v průzkumu mezi podnikateli zjišťovala, jaký očekávají další vývoj v příštích šesti měsících. Od září letošního roku výrazně vzrostl počet firem, které zhoršily svůj výhled. Zatímco v září nepříznivý vývoj v následujících měsících předpokládaly dvě pětiny podnikatelů, ke konci listopadu jich je už skoro sedm z deseti. Skoro desetina firem pak vyjádřila obavy, že může do půl roku skončit.

I přes zhoršení situace se nechystá propouštět 58 procent podnikatelů, pokles potu zaměstnanců naopak očekávají hlavně větší firmy. Jde hlavně o podnikatele z cestovního ruchu, restauračních služeb a stavebnictví. Hlavním důvodem je zvýšení nákladů kvůli rostoucím cenám energií, dalším také snížení poptávky. Nabírat zaměstnance podle průzkumu naopak chtějí firmy ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví.

Vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Nyní vláda uvažuje také o zastropování cen i pro velké firmy.

Témata:  podnikatelé,  energetická krize