Hrozí další citelné zdražení pohonných hmot v Česku, Biden totiž v Saúdské Arábii nepochodil

Biden sám naléhavě potřebuje, aby Rijád těžbu navýšil. Neboť by pak klesla cena pohonných hmot ve Spojených státech. A jak Demokratické straně, tak Bidenovi samotnému by stouply preference a šance na volební úspěch.

Jenže když americký prezident včera blízkovýchodní region opouštěl, pronesl pouze to, že ohledně ropy „dojde na další kroky v nadcházejících týdnech“. To je málo. Politický úspěch vypadá jinak. Rijád zato zdůraznil, že jakékoli rozhodnutí o navýšení těžby bude učiněno na půdorysu uskupení OPEC+. Jeho členy jsou jak tradiční členové kartelu OPEC, tak také další velcí těžaři ropy, v čele s Ruskem. Z vyjádření Rijádu tak plyne, že pokud navýšení těžby neodsouhlasí Moskva, Rijád Bidenovo přání nevyslyší.

Nejbližší jednání OPEC+ je plánováno na 3. srpna. A pokud Saúdové těžbu nakonec vskutku nenavýší, bude z právě skončené Bidenovy návštěvy definitivně fiasko.

Americký prezident totiž ve své předvolební kampani označil Saúdskou Arábii za vyvrhelský stát. A to kvůli zapojení rijádského režimu do vraždy jeho prominentního kritika, novináře Džamála Chášukdžího.

K vraždě žurnalisty došlo v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Podle tureckých úřadů by Chášukdží uškrcen a následně rozčtvrcen. Například americká zpravodajská služba CIA viní ze zosnování vraždy přímo saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána, faktického vládce pouštního království. Ten podíl na vraždě odmítá.

Právě s korunním princem, donedávna ještě tedy „vyvrhelem“, Biden probíral navýšení těžby ropy, zjevně tedy bez výraznějšího úspěchu. Muhammadu bin Salmánovi ovšem vrátil legitimitu. Vždyť za ním přicestoval a jednal jako rovný s rovným. Rijád tedy získal, co v důsledku vraždy novináře alespoň na Západě ztratil, avšak Washington za to, zdá se, nic moc nemá.

Aby toho nebylo málo, Bidenova návštěva, resp. to, že k ničemu moc nevede, stvrzuje, že spojenectví mezi Rijádem a Moskvou je stále nerozborné. Moskvě se hodí, když se těžba ropy nenavýší, jelikož tak zůstávají ceny ropy na světových trzích vysoko. Barel ropy Brent v pátek uzavřel na ceně přes 100 dolarů. Tudíž Kreml je s to svoji ropu, prodávanou kvůli sankcím ve slevě, i tak „udat“ Číňanům nebo Indům za stále velmi atraktivní cenu, kolem 70 nebo 80 dolarů za barel. Přitom ruský rozpočet na letošní rok počítal s cenami ropy kolem 60 dolarů za barel.

Biden tedy v Saúdské Arábii vrátil Rijádu legitimitu, aniž za to něco podstatného získal. A přitom si ještě hořce ověřil, že ropné království, někdejší oddaný spojenec Washingtonu, jenž v 80. letech svojí tehdejší těžební politikou pomohl přivodit pád SSSR, má nyní stále blíže k Rusku.

Z hořkého Bidenova poznatku nebudou mít radost ani čeští motoristé a vůbec celá tuzemská ekonomika. Pohonné hmoty v ČR sice v uplynulém týdnu zlevnily přibližně o 50 haléřů na litr, jejich cena je však stále vysoko. Benzín stojí kolem 47,40 Kč/l a nafta kolem 47,60 Kč/l. Další určité zlevnění v nejbližší době sice nastane, ale výraznější propad cen čekat nelze. Naopak, přetrvává riziko, že se ceny dostanou až nad 50 Kč/l – pokud Rusko příští týden neobnoví dodávky plynu do EU  plynovodem Nord Stream 1. 

Bidenovo saúdskoarabské fiasko znamená nejen dražší pohonné hmoty v Česku, ale i vyšší tuzemskou celkovou inflaci.

Témata:  pohonné hmoty,  benzin,  nafta,  komentář