Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Epidemie neustupuje, nemocnice jsou na hraně svých kapacit. Přesto se chystá otevření obchodů

Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Epidemie koronaviru neustupuje. I v pondělí byl nárůst počtu nakažených v mezitýdenním srovnání vyšší a nemocnice jsou dál na hraně svých kapacit. Přesto se chystá otevření obchodů od 22. února. Návrh je podle Rady vlády pro zdravotní rizika přijatelný, ministerstvo zdravotnictví se k tomu vyjádří ve středu. Ministerstvo vnitra kvůli možnému následnému rozvolnění ve školách oslovilo dodavatele a výrobce šesti typů testů, které by se mohly používat k testování na covid-19 ve školách. O situaci a pandemickém zákonu dnes jednala vláda s opozicí. Panuje shoda na tom, aby zákon projednala Sněmovna ve čtvrtek.

Testy odhalily v pondělí dalších 8745 případů nemoci covid-19, o skoro tisíc víc než ve stejný den minulého týdne. Počet lidí s covidem v nemocnicích stoupl proti předchozímu dni o zhruba dvě stovky na 5990, ve vážném stavu bylo 1130 z nich. Podle aktuálních údajů zbývá na jednotkách JIP a ARO v celé zemi zhruba 170 lůžek pro covidové pacienty. Další volné kapacity jsou ještě na takzvaných reprofilizovaných lůžkách. Horší situace je v Čechách než v moravských krajích. Karlovarský kraj chce začít jednat s příhraničními nemocnicemi o možnosti převozu pacientů do Německa.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) přinesla na dnešní jednání vlády a opozice sedm návrhů pro boj s covidem-19 do té doby než bude dostatečně proočkovaná společnost. "Konečně to bylo věcné jednání," uvedl předseda ODS Petr Fiala. Situaci podle něj prospělo to, že vláda nedostala minulý týden souhlas opozice prodloužit nouzový stav a musela jednat s hejtmany a nyní se vrátit k rozhovorům s opozicí. "Rýsuje se shoda, jak schvalovat pandemický zákon, což je důležité, abychom mohli s pandemií bojovat účinněji, a ne jen stále prodlužovat nouzový stav," uvedl. Připomínky opozice se ministerstvo zdravotnictví pokusí vypořádat. Další jednání je v plánu ve středu večer.

Otevření obchodů je podle Hamáčka politickým rozhodnutím. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se ráno zúčastnil jednání Rady vlády pro zdravotní rizika, kde se podle něj dohodla náročnější pravidla pro obchody, než která vzešla z pondělního jednání s předsedou Asociace krajů Martinem Kubou (ODS). Personál obchodů bude muset nosit respirátory třídy FFP2, platit by měl podle Havlíčka i specifický režim front, za který bude zodpovědný provozovatel prodejny. Pokud se nic zásadního nezmění, což Havlíček nepředpokládá, za den až dva by o obnovení maloobchodu mohl kabinet rozhodnout na mimořádném zasedání. Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá v to, že pokud se tak stane, lidé budou striktně dodržovat všechny podmínky. "Mohl by to být první krok vzájemné důvěry mezi těmi, kteří rozhodují, a našimi občany," prohlásil.

Do škol by se první studenti mohli vrátit od března, uvedla v pondělí vláda. Podmínkou bude antigenní testování ve školách. Ministerstvo zdravotnictví podle Hamáčka doporučilo k testování ve školách šest testů, na jejichž výrobce a dodavatele se ministerstvo vnitra dnes obrátilo s žádostí o zaslání nabídky. "To znamená, chceme vědět cenu a chceme vědět harmonogram dodávek, a podle toho vybereme dodavatele," uvedl. Rozhodnutí by mělo být co nejrychlejší, dodal. Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula ČTK řekl, že antigenní testy na covid-19, které se používají pro testování školáků v Rakousku, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Rozvolnění opatření týkajících se služeb, kulturních nebo sportovních zařízení bude podle Havlíčka závislé na dalším vývoji pandemie koronaviru. Pokud se situaci podaří zvládat, tyto provozy by podle něj mohly následovat. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Havlíčkovu iniciativu vítá, podle jeho prezidenta Tomáše Prouzy ji lze ovšem vnímat jako snahu být rychlejší než Ústavní soud. Ten by měl právě 22. února vynést ve věci omezení maloobchodu rozhodnutí. Skupina 63 senátorů v listopadu vládní nařízení u ÚS napadla. Opatření označila za diskriminační a likvidační pro menší prodejny.

Ústavní soud obdržel první dva návrhy na zrušení nového nouzového stavu. Podali je občané, v jednom případě spolu s firmou z pohostinství. Nový nouzový stav trvá od pondělí, vláda jej vyhlásila na žádost hejtmanů. Za neústavní pokládají vyhlášení nouzového stavu komunisté. Podle poslankyně Miloslavy Vostré se komunisté přidají k iniciativě zařadit rozpravu o tom na schůzi Sněmovny v tomto týdnu. Pokus o vyvolání mimořádné schůze ke zrušení nouzového stavu ohlásila opoziční SPD.

O řešení pandemie dnes mluvil předseda Pirátů Ivan Bartoš (ANO) s prezidentem Milošem Zemanem. Shodli se na tom, že je do současné pandemické situace potřeba vnést prvek, který zvrátí trend nových přírůstků nakažených. Mluvili spolu i o ekonomických dopadech pandemie nebo o rozpočtu. Vláda navrhuje zvýšit rozpočtový deficit ze 350 na 500 miliard korun. Zvýšení by ve čtvrtek měla projednat Sněmovna. Na jednotném postoji k podpoře rozpočtu se dnes neshodlo širší vedení KSČM. Rozhodovat tak zřejmě bude až sněmovní klub komunistů.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) doporučil v ČR používání zatím neregistrovaného léku proti covidu-19 od firmy Regeneron. Před týdnem úřad doporučil první lék tohoto typu od firmy Eli Lilly, o několik dní později jeho použití povolilo i ministerstvo. Do Česka by měl dorazit koncem tohoto nebo v příštím týdnu.

Témata:  Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.