Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drahé kovy loni zlevnily, výrazně zdražila ropa a průmyslové kovy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Heraeus Metallhandelsgesellschaft

Drahé kovy loni zlevnily, cena zlata klesla o sedm procent, stříbra o 15 procent. Naopak ropa zdražila téměř o 60 procent. Výrazně, o desítky procent, vzrostly ceny průmyslových kovů. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK.

"Cena zlata se během loňského roku snížila o zhruba sedm procent na 1822 USD (39.995 Kč) za troyskou unci. Po březnovém propadu pod 1700 USD se v létě krátce dostalo nad 2000 dolarů, nicméně ve druhé polovině roku ztrácelo. V prosinci pak jeho cena začala opět růst a celkově zlato v posledním měsíci přidalo přes dvě procenta," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Důvodem současného růstového trendu je prohlubující se inflace. Dalším stimulem je rychlé šíření nové varianty koronaviru omikron, které posílá dolů ceny akcií, dodal.

Cena ropy (WTI) loni posílila o 58 procent. Důvodem je zejména omezená nabídka suroviny po covidu-19. Zároveň rychlost postcovidového oživení předčila očekávání a projevila se silnou poptávkou po černém zlatu, uvedl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V pátek odpoledne cena severomořské ropy Brent stála 78,64 dolaru (1726 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala za 75,97 dolaru (1668 Kč) za barel.

Cena stříbra se loni podle Brávníka propadla o 15 procent na 23 USD (505 Kč) za unci. Za poslední měsíc drahý kov posílil zhruba o 0,4 dolaru. Část loňských ztrát v prosinci dohnala i platina, která se obchodovala kolem 971 USD (21.314 Kč), tedy o 6,5 procenta níže než na začátku roku. V listopadu byl ale její propad o víc než deset procent.

Také palladium si polepšilo a s cenou těsně pod 1960 USD (43.024 Kč) ztrácelo proti lednu 16 procent, v listopadu to bylo o 12 procentních bodů více. "Za oživením na konci roku stojí obnovení produkce v automobilovém průmyslu, který částečně vyřešil nedostatek čipů a rozjel výrobu opět naplno. Navíc musí stále uspokojovat vysokou poptávku z předchozích měsíců," podotkl Brávník.

Zdražovaly průmyslové kovy, jako je měď, zinek nebo hliník. Důvodem je pokračující celkové oživení výroby. Měď například posílila o 25 procent na 9,7 USD (213 Kč) za kilogram, cena hliníku vzrostla o 39 procent na 2818 dolarů (61.858 Kč) za tunu.

Cena lithia loni od začátku roku vystřelila o více než 400 procent, upozornil Pfeiler. To podle něj souvisí s omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou v souvislosti se zvedajícím se zájmem o elektromobily.

Mezi skokany loňského roku patří i uran, jehož cena vzrostla o 43,5 procenta. Komoditu začali nakupovat spekulanti v reakci na prudce se zvyšující ceny fosilních paliv. Ty podle investorů povedou k akceptaci jádra jako přechodného zdroje, což ceny uranu podporuje, dodal Pfeiler.

Rychlý nárůst byl i u zemního plynu, když po podzimním vrcholu nastala výraznější korekce. Cena na amerických burzách stoupla asi o polovinu. Podobný průběh měla i cena uhlí, která navzdory podzimnímu poklesu loni vyrostla o sto procent, doplnil analytik Portu Vratislav Zámiš. Kvůli špatnému počasí a problémům v dodavatelském řetězci vystoupala podle něj například cena kávy na desetiletá maxima a proti začátku roku se zvýšila o 75 procent.

Témata:  zlato ropa

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.