Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Drahé kovy loni zlevnily, výrazně zdražila ropa a průmyslové kovy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Heraeus Metallhandelsgesellschaft

Drahé kovy loni zlevnily, cena zlata klesla o sedm procent, stříbra o 15 procent. Naopak ropa zdražila téměř o 60 procent. Výrazně, o desítky procent, vzrostly ceny průmyslových kovů. Vyplývá to z vyjádření analytiků na dotaz ČTK.

"Cena zlata se během loňského roku snížila o zhruba sedm procent na 1822 USD (39.995 Kč) za troyskou unci. Po březnovém propadu pod 1700 USD se v létě krátce dostalo nad 2000 dolarů, nicméně ve druhé polovině roku ztrácelo. V prosinci pak jeho cena začala opět růst a celkově zlato v posledním měsíci přidalo přes dvě procenta," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Důvodem současného růstového trendu je prohlubující se inflace. Dalším stimulem je rychlé šíření nové varianty koronaviru omikron, které posílá dolů ceny akcií, dodal.

Cena ropy (WTI) loni posílila o 58 procent. Důvodem je zejména omezená nabídka suroviny po covidu-19. Zároveň rychlost postcovidového oživení předčila očekávání a projevila se silnou poptávkou po černém zlatu, uvedl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. V pátek odpoledne cena severomořské ropy Brent stála 78,64 dolaru (1726 Kč) za barel. Americká lehká ropa WTI se obchodovala za 75,97 dolaru (1668 Kč) za barel.

Cena stříbra se loni podle Brávníka propadla o 15 procent na 23 USD (505 Kč) za unci. Za poslední měsíc drahý kov posílil zhruba o 0,4 dolaru. Část loňských ztrát v prosinci dohnala i platina, která se obchodovala kolem 971 USD (21.314 Kč), tedy o 6,5 procenta níže než na začátku roku. V listopadu byl ale její propad o víc než deset procent.

Také palladium si polepšilo a s cenou těsně pod 1960 USD (43.024 Kč) ztrácelo proti lednu 16 procent, v listopadu to bylo o 12 procentních bodů více. "Za oživením na konci roku stojí obnovení produkce v automobilovém průmyslu, který částečně vyřešil nedostatek čipů a rozjel výrobu opět naplno. Navíc musí stále uspokojovat vysokou poptávku z předchozích měsíců," podotkl Brávník.

Zdražovaly průmyslové kovy, jako je měď, zinek nebo hliník. Důvodem je pokračující celkové oživení výroby. Měď například posílila o 25 procent na 9,7 USD (213 Kč) za kilogram, cena hliníku vzrostla o 39 procent na 2818 dolarů (61.858 Kč) za tunu.

Cena lithia loni od začátku roku vystřelila o více než 400 procent, upozornil Pfeiler. To podle něj souvisí s omezenou nabídkou a rostoucí poptávkou v souvislosti se zvedajícím se zájmem o elektromobily.

Mezi skokany loňského roku patří i uran, jehož cena vzrostla o 43,5 procenta. Komoditu začali nakupovat spekulanti v reakci na prudce se zvyšující ceny fosilních paliv. Ty podle investorů povedou k akceptaci jádra jako přechodného zdroje, což ceny uranu podporuje, dodal Pfeiler.

Rychlý nárůst byl i u zemního plynu, když po podzimním vrcholu nastala výraznější korekce. Cena na amerických burzách stoupla asi o polovinu. Podobný průběh měla i cena uhlí, která navzdory podzimnímu poklesu loni vyrostla o sto procent, doplnil analytik Portu Vratislav Zámiš. Kvůli špatnému počasí a problémům v dodavatelském řetězci vystoupala podle něj například cena kávy na desetiletá maxima a proti začátku roku se zvýšila o 75 procent.

Témata:  zlato ropa

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:48

Generace Z přichází, české firmy mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.