Covid obrací lidi k přírodě více než Gréta: roste poptávka po kempech, zahrádkách, chalupách i po dřevu

Komentář Lukáše Kovandy: Pandemie Čechy vrací blíže k přírodě. Do kempů, zahrádek, na chaty a chalupy. Civilizovaný svět obecně v sobě znovuobjevuje náklonnost k přírodním materiálům, jako je dřevo. Utrácet za zeleň a chvilky v ní je zkrátka „in“, dokonce ani nebylo třeba apelu Grety Thunbergové, kterou média v době pandemie odsunula do pozadí, za vir.

Ilustrační fotografie
reklama

Češi jsou ochotni více než prakticky kdykoli v minulosti utrácet za kempování, za kůlny, chatky či přístřešky v zahrádkářské kolonii i za chaty a chalupy. V USA zase stoupá zájem o dřevostavby a jejich renovace natolik výrazně, že to společně s ústupem kůrovcové kalamity zastavuje propad cen dřeva dokonce i u nás.  

Ani letošní sezóna dovolených nebude normální. Bude zelenější. Ale Grétě by se to tak úplně přesto nelíbilo. Ruce si totiž mnou též prodejci a pronajímatelé karavanů a obytných vozů. V nich letošní dovolenou stráví rekordní počet Čechů. Rekreační oblasti tudíž neváhají investovat třeba stovky tisíc, aby rozšířily kapacitu k parkování právě řidičům obytných vozů. Vznikají nová parkoviště, stejně jako se zvětšuje plocha vyhrazená karavanům v mnoha tuzemských kempech. Některé hotely upravují automobilová stání pro své hosty tak, aby karavanisté měli v budově své vlastní sprchy, záchod, ale třeba i saunu. Češi jsou přitom ochotní investovat i do luxusnějších obytných vozů. Během roku pandemie uspořili na hlavu zhruba čtyřikrát více, než by ušetřili bez ní. Tyto peníze nyní „pouštějí“ do ekonomiky, utrácejí je i za karavany, jejichž prodeje rostou až o stovky procent.   

I díky zájmu karavanistů letos budou „praskat ve švech“ tuzemské kempy. Zřejmě více než loni. Česko je přitom jedinou zemí EU, kde loni prakticky nedošlo k poklesu celkového počtu nocí, které návštěvníci v kempech strávili. Počet nocí klesl meziročně o pouhé jedno procento, plyne dat Eurostatu. Ve většině zemí EU byl přitom tento pokles dvouciferný. Na Slovensku činil šestnáct procent, v Polsku 24 procent, a v Maďarsku dokonce 48 procent.    

Existují pochopitelně i další způsoby, jak se přiblížit zeleni, než je kemp. Třeba zahrádkářská kolonie za městem. Ceny chatek umístěných koloniích dramaticky rostou. Stejně tak jejich podnájemné. Například v pražské kolonii Na Balkáně vyjde zahrádkářská chata i na takřka milion korun. Ještě před několika málo lety by přitom stála násobně méně. A zatímco podnájemné před deseti lety v Česku běžně činilo dva tisíce korun ročně, dnes představuje až pět tisíc korun.   

Důvodem je obecné zdražování nemovitostí, včetně venkovských chat a chalup. Svoji roli hraje také dlouhodobé zdražování zeleniny a ovoce a jejich cenové výkyvy; loni zákazníky děsil květák za stovku, aktuálně Čechy leká cenovka 200 korun za kilo papriky. Třeba před necelými deseti lety se podle archivovaných inzerátů prodávaly zahrádkářské chatky či kůlny běžně řádově jen za desetitisíce – a ještě to lidem přišlo drahé. I kvůli zdražující zelenině či ovoci a možnosti vypěstovat si své vlastní nyní za podnájem v kolonii utrácí ochotněji. Kvůli nedostatečné rezidenční výstavbě a souvisejícímu mnohaletému růstu cen nemovitostí řada mladých rodin prostě na jiný než stísněný byt bez balkonu a zcela mimo zeleň nemá peníze. Bere pak s povděkem alespoň právě chatku v zahrádkářské kolonii, byť ještě před pár lety by se její cena zdála naprosto předražená.   

Dřevostavby jsou hitem i v USA, byť ani ne tak zahrádkářské chatky jako běžná obydlí.  Američané totiž v době nízkých úrokových sazeb, jež tamní centrální banka nastavila v důsledku pandemie, využívají levných hypoték a intenzivně stavějí a renovují. Často právě ze dřeva. Navíc mají od Bidenovy vlády „vrtulníkové peníze“, 1400 dolarů na hlavu, které získává zhruba 85 americké populace. I tyto peníze zhusta využijí na stavbu či renovace. 

V Česku v posledních měsících v důsledku toho raketově zdražují třeba dřevěné palety. To je pro řadu tuzemských firem problém, protože je běžně využívají ve svém každodenním provozu. Jedná se pro ně o další cenový tlak, který budou muset ve větší či menší míře přesunout na konečného zákazníka. Dřevo pro jejich výrobu jen v březnu zdražilo o dvacet procent.  

Pokles cen dřeva se v Česku tedy zastavuje, hrozí naopak citelné zdražování. V loňském čtvrtém čtvrtletí došlo podle dat ČSÚ ke zvratu na trhu i s jehličnatým dřevem, které bylo nejvíce zasaženo nuceným kácením v důsledku kůrovcové kalamity. Ta kvůli extrémně teplému a suchému počasí vrcholila v roce 2018.    

Například Lesní družstvo obcí Přibyslav, které má vedle společnosti Kinských největší rozlohu nestátních lesů, nyní čerstvě a nezvykle nachází nová zahraniční odbytiště v Polsku. Polská poptávka po českém dříví roste právě i proto, že USA mají vyšší zájem o dřevo z Evropy, takže rovněž Poláci musejí hledat nové dodavatele, včetně těch z ČR, aby uspokojili sílící poptávku.   

Pro Lesní družstvo obcí Přibyslav jde nepochybně o dobrou zprávu. Horší už je pro řadové obyvatele ČR, zejména venkovany, kteří dřívím topí. Po letech zlevňujícího dříví nyní hrozí i poměrně citelný růst jeho ceny. Je nejvyšší čas se předzásobit.   

Návrat k přírodě – ač někdy dán rostoucí cenou, třeba nemovitostí či zeleniny – zkrátka sám také inflační tlaky vyvolává. Pokud jde o přirozený tržní vývoj, nelze tesknit. I Gréta zřejmě tleská.  

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky