Čínská hrozba sjednocuje EU s USA, nyní i v letectví. Po 17 letech končí spor Airbus vs. Boeing

V návaznosti na letošní změnu americké administrativy je stále patrnější, že Washington se s Bruselem bude domlouvat přece jenom snáze. Pomáhá tomu nejen výměna v Bílém domě, kdy excentrika Donalda Trumpa nahradil předvídatelnější Biden, ale také rostoucí ekonomické a vlivové ambice Číny. Ty se projevují i v oblasti letectví, kde si Peking „vychovává“ budoucího rivala duopolu Boeing a Airbus, státního výrobce letadel Comac. 

Comac, čili Commercial Aircraft Corporation of China, by se podle plánu Pekingu měl již koncem tohoto desetiletí stát plnohodnotným konkurentem americkému Boeingu a „evropskému“ Airbusu. Tito dva výrobci letadel, nyní globálně zřetelně dominující, i proto „zakopávají válečnou sekeru“.   

Spor Boeingu a Airbusu začal ještě za vlády Bushe mladšího v polovině „nultých let“. Tehdy si Spojené státy u Světové obchodní organizace stěžovaly na státní subvence, které Airbus nepřístojně zvýhodňují v konkurenčním boji s Boeingem. Spor se zvláště stupňoval za vlády Trumpovy administrativy. V roce 2019 tak Světová obchodní organizace Spojeným státům posvětila uvalení cel na dovoz EU do USA v objemu 7,5 miliardy dolarů ročně. Brusel ovšem uvalil odvetná cla na americké výrobky za čtyři miliardy dolarů. 

Letos v březnu byla účinnost těchto cel oboustranně pozastavena. Pozastavení platnosti cel týkajících se tak rozdílných produktů, jako jsou letadla a jejich součásti, traktory, víno či sýr, transatlantickému obchodu bezesporu prospělo. Teprve nyní však dotčení výrobci na obou stranách Atlantiku získávají definitivní jistotu, že již nebudou obnovena.  

Příznivě reagují také akcie samotného Airbusu, které na pařížské burze dnes zhodnocují o 1,5 procenta. Lze předpokládat, že po otevření amerických burz se dnes bude dařit také akciím Boeingu.  

Určité sbližování USA a EU, které se nyní projevuje tedy i v letectví, bylo patrné už na víkendovém setkání lídrů zemí skupiny G7. Spojené státy se s největšími ekonomikami EU dohodly na zesílení tlaku nejen na Čínu, ale i na Rusko. Jedná se o změnu kursu uplynulých let, kdy se Trumpova administrativa snažila jednostranně zápolit s Čínou v rámci stupňované obchodní války, přičemž se ovšem nevyhýbala ani jisté eskalaci napětí v obchodních vztazích s EU.