Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko zažívá „ropný šok“, cena benzínu i nafty v ČR je nejvyšší v historii. Prudké zdražování tím rozhodně nekončí, benzín může vyletět až k 50 korunám za litr, omezí-li Rusko dodávky ropy či plynu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Průměrná cena pohonných hmot u českých čerpacích stanic je nejvyšší v historii. Vyplývá to z dnešních dat společnosti CCS. Litr benzínu Natural 95 se podle nich včera celorepublikově prodával průměrně za 39,36 koruny. Rekordní cena benzínu před zahájením ruské invaze minulý týden, ta ze 13. září 2012, odpovídala 38,56 koruny za litr. Už nyní je tedy benzín o 80 haléřů na litr dražší v porovnání s rekordní cenou z doby před invazí. Na dějinném maximu byla včera také cena nafty. Litr nafty se prodával za 38,73.

V Praze, kde jsou pohonné hmoty tradičně nejdražší, cena benzínu už dnes překonává psychologickou úroveň 40 korun za litr, jíž doposud nikdy v historii nedosáhla. Benzín v metropoli vyšel včera průměrně na 39,97 koruny za litr a vzhledem k dynamice nárůstu cen posledního týdne je prakticky jisté, že již dnes úroveň 40 korun za litr přesáhne.

Důvodem dramatického zdražování pohonných hmot v ČR je zdražování ropy na světových trzích a také citelné oslabení koruny vůči dolaru. Oboje bezprostředně nastává či sílí v důsledku propuknutí války na Ukrajině. Korunová cena barelu ropy Brent dnes vyskočila až na více než 2700 korun, nejvíce v historii, jak plyne z dat Bloombergu. Tato cena zohledňuje jak růst dolarové ceny barelu Brentu, jež momentálně odpovídá bezmála 120 dolarům, tak i oslabování koruny vůči dolaru. Koruna včera proti dolaru oslabila nad úroveň 23,00, a to poprvé od přelomu října a listopadu 2020, kdy vrcholila tehdejší vlna covidové pandemie.

Před invazí přitom historicky rekordní cena barelu Brentu, ta z roku 2012, odpovídala ani ne 2400 korun. Průměrná cena barelu Brentu za období let 1993 až 2022 činí mírně nad 1200 korun.

Motoristé v ČR musí počítat s tím, že ceny pohonných hmot budou dramaticky růst i v příštích dnech. Pohonné hmoty v ČR od invaze Ruska na Ukrajinu v minulém týdnu zdražují nebývale citelným tempem, denně v rozsahu kolem 30 až 40 haléřů. Toto již tak rychlé tempo zdražování, v případě benzínu nejrychlejší od roku 2010, však může ještě akcelerovat. A to zejména v tom případě, že Rusko v rámci odvety za víkendové sankce Západu omezí své dodávky plynu či ropy do Evropy. Zrychlení růst cen by nastalo také v případě dobytí Kyjeva ruskými vojsky, které by zřejmě znamenalo určitý zlom v ukrajinské válce a korunu by oslabila ještě výrazněji než doposud. Navíc by stoupla pravděpodobnost, že Západ uvede další sadu sankcí, která by zřejmě již zahrnovala také přímo sankce uvalené na dovoz ruské ropy a plynu do Evropy a/nebo kompletní odstřižení Ruska od systému SWIFT, jenž umožňuje plynulý mezinárodní platební styk.

Tak rychlé tempo zdražování pohonných hmot při dosažení historicky rekordních cenových úrovní, jaké nyní Česko zažívá, je naprostou mimořádností. Odpovídá vlastně již takřka situaci „ropného šoku“. Obecně totiž mívají ceny při dosažení historických maxim sklony spíše ke zmírňování rychlosti svého růstu, neboť jsou ovlivněny fenoménem „návratu k průměru“. Tento fenomén, „magnetizace průměrem“, je však v současné mimořádné situaci potlačen. A je tak třeba počítat s růstem cen pohonných hmot znatelně nad úroveň 40 korun za litr, potenciálně až do pásma 45 až 50 korun za litr, a to ještě v měsíci březnu, pokud situace kolem ruských dodávek eskaluje. V příštích sedmi dnech benzín nejpravděpodobněji zdraží o 2,90 koruny na litr na 42,30, zatímco nafta přidá v průměru zhruba tři koruny a bude stát kolem 41,70.

Témata:  pohonné hmoty ropa nafta benzin komentář

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.