Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se v rostoucí míře obávají zdražování

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v květnu stabilizovala, a to po hlubokém, historicky nejvyšším dubnovém propadu. Příslušný statistický ukazatel dokonce v květnu meziměsíčně mírně stoupl, z 74,8 na 75,1 bodu, přičemž hodnota 100 bodů odpovídá dlouhodobé průměrné důvěře v ekonomiku za celé období let 2003 až 2019. Ke stabilizaci dochází díky zlepšení nálady ve spotřebitelském segmentu, naopak sentiment podnikatelů se dále propadl, na svoje nové historické dno. Informuje Lukáš Kovanda.

Propad podnikatelské nálady je zvláště citelný v oblasti služeb a pokračoval i v květnu. Naopak podnikatelé v průmyslu a obchodu vykazovali v květnu zhruba stejný sentiment jako v dubnu, takže i v jejich případě lze hovořit o stabilizaci sentimentu, ovšem na svém historickém dně, pochopitelně. Taková stabilizace ale představuje základní předpoklad pro už červnový „odraz od dna“. Podnikatelé v průmyslu v květnu zlepšili svůj výhled do dalších šesti měsíců, zatímco pro období následujících tří měsíců jsou stále dost pesimistický, což znamená, že doraz ode dna si vyžádá citelně delší dobu, než jakou trval propad na toto dno.

Spotřebitelé se od dna už od dna začali odrážet, právě nyní v květnu. V rostoucí míře se však obávají růstu cen, zjevně pod vlivem zdražování například ovoce a zeleniny. Spotřebitelé tedy koronavirovou krizi zatím evidentně vnímají spíše jako inflační, ačkoli například v oblasti vývoje cen pohonných hmot se projevila znatelně deflačně.

Náladu jim v rámci možností zlepšil postupný návrat ekonomiky do běžného provozu a uvolňování opatření pro boj s koronavirem. Nesporně pomohla také vládní opatření na podporu ekonomiky. Spotřebitelský segment se například díky zavedení kurzarbeitu nepotýká se zásadnějším nárůstem míry nezaměstnanosti, což pomáhá stabilizovat i důvěru spotřebitelů v ekonomiku. Ke zlepšení nálady přispěla také další vládní opatření jako podpora OSVČ formou paušální nepodmíněné podpory ve výši 25 tisíc korun nebo moratorium na splátky úvěru.

Nesporným rizikem je to, že s postupným ukončováním vládních podpůrných opatření, k němuž bude docházet v druhé polovině léta a na podzim, nastane nejen růst míry nezaměstnanosti, ale pod tlakem se opět ocitne právě i ukazatel spotřebitelské důvěry. Pro měsíc červen je však třeba opravdu počítat s odrazem od dna, co se ukazatele podnikatelské důvěry týče, a s pokračováním v tomto odrazu, co se týče nálady spotřebitelské. 

Témata:  Koronavirus COVID-19 ekonomika zdražování CZK

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.