Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: České domácnosti čelí jedné z nejvyšších cen elektřiny v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům. Z dat Eurostatu plyne, že loni ve druhém pololetí měly vyšší faktury za elektřinu pouze domácnosti v Dánsku, Belgii a Irsku. To jsou ale země obecně bohatší než Česko, s vyšší cenovou hladinou, ale také vyššími mzdami.

Mezi ekonomicky lépe srovnatelnými zeměmi Česko v cenách elektřiny suverénně vede. Za megawatthodinu totiž české domácnosti loni platily v přepočtu 9130 korun. Slováci platili loni ze stejné množství elektřiny v přepočtu 4470 korun, Poláci 3810 korun a Maďaři jen 2570 korun. Průměrná cena elektřiny v zemích Visegrádské čtyřky je tedy 4995 korun.

Relativně vysoké ceny elektřiny pro české domácnosti jsou o to paradoxnější, že Česko patří k největším čistým vývozcům elektřiny v Evropě, ba dokonce na světě. To znamená, že jen málokterá jiná země vyváží o tolik více elektřiny, než dováží, jako právě Česko. Například loni v prvním pololetí Česko vyvezlo o pět milionů megawatthodin elektřiny více, než dovezlo, čímž pádem obsadilo čtvrtou příčku žebříčku největších čistých vývozců EU (viz zde).

Česká situace v rámci zemí Visegrádské čtyřky kontrastuje zvláště se stavem v Maďarsku, které loni v prvním pololetí bylo třetím největším čistým dovozcem elektřiny v EU. Dovezlo o 6,2 milionu megawatthodiny elektřiny více, než vyvezlo. Přesto jeho domácnosti platily přibližně 3,5krát méně za elektřinu než domácnosti české. Čistým dovozcem elektřiny je v rámci Visegrádské čtyřky také Slovensko, jehož domácnosti rovněž platí dramaticky méně za elektřinu než ty české.

Vysoká cena elektřiny v ČR i při jejím značném čistém vývozu do jiných zemí je z nemalé míry dána těsným napojením českého trhu s elektřinou na ten německý. Německo přitom minulý víkend po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypnulo své poslední jaderné elektrárny. To vytváří další tlak na zdražování elektřiny i domácnostem v Česku, právě kvůli poměrně těsnému napojení ČR na německý energetický trh.   

Němci se rozhodli své poslední jaderné zdroje vypnout i přesto, že celá řada jiných zemí se naopak kvůli dopadům války na Ukrajině k jádru vrací. I Německu hrozí, že kvůli vypnutí posledních jaderných elektráren a odpojení od dodávek ruského plynu nebude mít ani výhledově dost zdrojů zelené elektřiny – například větrné nebo sluneční –, a bude tudíž muset elektřinu buď vyrábět ze špinavého uhlí a/nebo ji dovážet ze zahraniční, a to včetně sousedního Česka.

Česko přitom právě z energetického hlediska představuje „sedmnáctou spolkovou zemi Německa“. Je vysoce integrováno do německého energetického trhu. Pokud budou muset Němci elektřinu dovážet, značí to, že ji sami nemají dostatek, což kvůli provázanosti trhů vyvolá tlak na růst burzovních cen elektřiny také v Česku. Od těchto burzovních cen se pak odvíjí cena elektřiny pro české domácnosti a firmy.

Odpojování německých jaderných elektráren je tak nutno opravdu vnímat jako krok, který potenciálně vyvolá tlak na růst cen elektřiny také pro lidi v Česku.

Je symbolické, že toto pondělí zahájila pravidelnou výrobu nejnovější jaderná elektrárna na starém kontinentu, finská Olkiluoto-3. Francie plánuje výstavbu šesti velkých reaktorů a většího množství malých modulárních reaktorů. Podobné ambice má také Británie. A dokonce Japonsko, po desetileté jaderné paralýze, kterou si národ s historicky neblahou zkušeností s jadernou energií, prošel po fatální havárii fukušimské elektrárny. 

Německo se tak vydává od značné míry proti trendu doby. A Česko svým způsobem s ním.

Navíc, německé rozhodnutí k letošku definitivně ukončit provoz jaderných elektráren v zemi může způsobit úmrtí přibližně 16 tisíc lidí, kteří jinak mohli žít, vypočítává studie Kolumbijské univerzity (viz zde). Důvodem těchto úmrtí totiž budou onemocnění a zdravotní komplikace související s vyššími emisemi oxidu uhličitého. K těm bude docházet, neboť Německo nahradí elektřinu vyráběnou z jádra ve značné míře elektřinou vyráběnou spalováním uhlí.

Témata:  komentář elektřina

Aktuálně se děje

17. června 2024 9:56

14. června 2024 9:44

13. června 2024 17:27

Cenové rozdíly nemovitostí jsou čím dál tím vyšší. Roli hraje i několik kilometrů

Ceny nemovitostí se stále mění. Čím dál větší roli hraje lokalita. Rozdíl v cenách je patrný i u nemovitostí vzdálených jen pár kilometrů od sebe. Zatímco v žádaných lokalitách jsou nemovitosti na lehce růstové trajektorii, u méně žádaných lokalit jsou na tom ceny právě naopak. V realitách platí mantra: “Lokalita, lokalita, lokalita.“

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy