Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zemního plynu v Evropě v prvním pololetí klesla na polovinu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Cena zemního plynu v Evropě v prvním pololetí klesla proti konci loňského roku na polovinu. S odvoláním na údaje londýnské burzy Intercontinental Exchange (ICE) a vlastní výpočty to dnes uvedla ruská tisková agentura TASS. Ke zlevnění plynu podle ní přispělo teplé počasí, zaplněnost zásobníků a pokles poptávky v Evropské unii.

Zatímco loni 30. prosince se 1000 metrů krychlových plynu při termínových obchodech prodávalo přibližně za 845 dolarů, k letošnímu 30. červnu se podobné obchody uzavíraly v ceně kolem 425 dolarů. Tedy zhruba o 50 procent níže proti začátku roku.

Termínové transakce, označované anglickým slovem futures, jsou dohody o nákupu či prodeji plynu k určitému datu v budoucnu za předem dohodnutou cenu. Běžně se obchodují na burzách.

Loni v prosinci průměrná cena plynu v Evropě činila 1272 dolarů za 1000 metrů krychlových, ale pak v pololetí postupně klesala: v lednu na 712 dolarů (meziročně pokles o 21 procent), v únoru na 538 dolarů (pokles o 41 procent), v března na 488 dolarů (pokles o 60 procent), v dubnu na 477 dolarů (pokles o 55 procent), v květnu na 357 dolarů (pokles o 65 procent) a v červnu na 366 dolarů (pokles o 70,5 procenta).

K poklesu cen přispěly relativně plné zásobníky plynu, rekordní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), teplé počasí a také opatření k dobrovolnému snížení poptávky po plynu v EU. Kromě toho se v Evropě letos proti loňsku zvýšil podíl elektřiny vyrobené z větru.

Zaplněnost zásobníků v EU nyní přesahuje 77 procent a dodávky LNG v květnu dosáhly maxima za celou dobu sledování - šlo o 12,16 miliardy metrů krychlových, poznamenal TASS. Dodal také, že sezona odběrů plynu z evropských podzemních zásobníků skončila 6. dubna.

Zvládnout topnou sezonu v Evropě do značné míry pomohla teplá zima. Podle ruské plynárenské společnosti Gazprom ale není zaručeno, že totéž se bude opakovat i v příští topné sezoně a že nemusí být jednoduché naplnit zásobníky na loňskou úroveň vzhledem k politicky motivovanému odmítání ruského zemního plynu z plynovodů a většímu soutěžení o dodávky zkapalněného plynu.

Vývoz plynu od Gazpromu do Evropy prostřednictvím plynovodů v prvním pololetí dosáhl zhruba 12,1 miliardy krychlových metrů, zatímco v celém loňském roce činil 62 miliard krychlových metrů, uvedla v pátek agentura Reuters. Ta se odvolává na své výpočty vycházející z údajů o dodávkách přes Ukrajinu a prostřednictvím plynovodu TurkStream. V samotném červnu se export podle těchto údajů meziměsíčně zvýšil o 3,6 procenta na 66,8 milionu krychlových metrů denně.

Údaje o vývozu pocházejí od evropského sdružení provozovatelů soustav pro přepravu plynu ENTSOG a z denních zpráv Gazpromu o dodávkách přes Ukrajinu. Zveřejňování celkových údajů o svém exportu Gazprom pozastavil. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů.

Vývoz ruského plynu do Evropy se zkomplikoval po ruské invazi na Ukrajinu, kdy EU v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko také loni zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa, a to až 167 milionů metrů krychlových denně.

Potrubí plynovodu Nord Stream 1, kterým Rusko posílalo plyn do Německa a dál do Evropy, loni v září poškodily dosud nevysvětlené exploze. Poškozen byl i plynovod Nord Stream 2, který byl vybudován vedle Nord Streamu 1, ale který plyn nikdy dodávat nezačal.

Témata:  zemní plyn

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.