Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

České řešení: na pomoc EU půjčíme, ale jen polovinu

České řešení: na pomoc EU půjčíme, ale jen polovinu

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Vláda našla únikovou cestu ze sporu, zda má Česko devadesátimiliardovou půjčkou pomáhat žehlit průšvihy eurozóny, jejímž není členem, nebo se držet stranou. Mezinárodnímu měnovému fondu půjčí, ale jen zhruba polovinu, informuje ve středečním vydání deník MF DNES.

Unie má v plánu navýšit záchranný balík pro případné potíže velkých zemí o 200 miliard eur a Česko požádala o 3,5 miliardy, tedy 90 miliard korun. Dnes bude o půjčce jednat vláda. A podle informací MF DNES peníze nakonec půjčí. Vládní strany se však dohodly na kompromisu - z rezerv ČNB "pustí" jen zhruba polovinu částky, tedy okolo 50 miliard korun. Potvrdilo to několik vysoce postavených představitelů koalice. Premiér, prezident i guvernér ČNB mají s půjčkou problém, rozpory budí i v koalici. Jednoznačně pro je jen TOP 09, VV mají vlažný postoj a ODS by nejraději nepůjčovala nic. Pro Česko by však nebylo výhodné plán bojkotovat, píše MF DNES.

Témata:  EU krize

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.