Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vyznat v přívlastcích firem? Zelená, ekologická, zodpovědná...

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tápete ve spoustě značek a přívlastků, které používají firmy, aby proklamovaly svůj přístup k životnímu prostředí nebo ke svému okolí? Které společnosti reálně něco „dobrého“ dělají a které využívají označení spíš jen pro vlastní marketing? Zajímá vás, jak se chová váš oblíbený výrobce nebo třeba potenciální zaměstnavatel? Je ekologický podnik automaticky taky udržitelný? Připravili jsme mini slovníček, který vám pomůže tyto dotazy zodpovědět a zorientovat se v základních názvech.

Zodpovědná a společensky odpovědná firma

Pokud se jakákoliv společnost prezentuje jako zodpovědná nebo použije pro své označení příbuzné tvary tohoto pojmenování, znamená to, že v rámci svého podnikání myslí na své okolí. V této zodpovědnosti však není zahrnuto pouze hledisko životního prostředí, ale taky komunitní aktivity a péče o lidi, kteří mají s podnikem co dočinění, ať už přímo nebo nepřímo. V angličtině se tento způsob chování označuje jako CSR neboli Corporate Social Responsibility a jak už název napovídá, vystihuje jej úvaha nad tím, jaké má podnikání společenské či sociální dopady. Příkladem firemního CSR mohou být třeba projekty podporující trvalou udržitelnost, diverzitu pracovních týmů, zapojení zaměstnanců do řešení společenských problémů, snižování negativního dopadu činností firmy na životní prostředí, ale i klasická filantropie nebo transparentní reportování. V České republice existuje několik různých ocenění, jež mohou firmy s nejlepším CSR získat, nicméně nejedná se o žádnou oficiální certifikaci či značku.Ekologická firmaEkologická je taková společnost, která běží v souladu s ochranou životního prostředí. Nejčastěji jsou pro ni typické investice do úspor energie s efektivním využitím zdrojů či aktivity s pozitivním dopadem na přírodu. Hlavním cílem je přitom hlavně omezit znečišťování a škody na přírodním dědictví vlastní aktivitou, případně je ještě zušlechťovat. Firma se tak může označit za ekologickou, když realizuje projekty, které jdou zmíněným myšlenkám naproti. Na jednom pólu pak jsou třeba obchodníci s biopotravinami, na druhém zase firmy, které uvádějí v praktický život nové a vědecké nápady pro správné a účelné zacházení s odpady. Z pohledu řízení firmy existují ekologické normy, které musí podnik splňovat (respektive měl by, aby jej nemohla Česká inspekce životního prostředí pokutovat), a takové, které fungují spíše formou doporučení. Nicméně neexistují jasná kritéria, která by na škále určovala, která společnost ekologická je a která už není. Svou ohleduplnost k životnímu prostředí deklarují podniky spíše různými dílčími certifikáty. Ty se týkají nejčastěji konkrétních výrobků či služeb, takže se pak mohou pochlubit třeba získáním uznávaného označení „ekologicky šetrného výrobku/služby“ či takzvaného „ecolabelu“. Známek je však mnohem více a udělují je různé instituce, které k tomu mají oprávnění. Odvíjí se třeba taky od fairtrade výroby nebo produktů ekologického zemědělství.

Zelená firmaZelená firma je společnost, která se dobrovolně zapojila do projektu sběru elektroodpadu v České republice. Jedná se, na rozdíl od předchozích zmíněných přívlastků, o konkrétní certifikát, který může podnik nebo instituce předložit, a tím prokázat ekologické smýšlení i to, že myslí na své zaměstnance. Osvědčení totiž mohou získat jen ti, kdo reálně podpoří myšlenku efektivního a snadného vytřídění a recyklace starých a nepožívaných elektrozařízení i dalšího elektroodpadu. Podpora lpí hlavně v tom, že zaměstnavatelé umístí na pracovišti speciální sběrné kontejnery na elektroodpad, a motivují zaměstnance k jejich využití. Tyto sběrné nádoby přitom autor projektu - kolektivní systém REMA - zprostředkovává bezplatně a následně jejich obsah odveze a nechá zrecyklovat. Přídomkem „Zelená firma“ se může v současné době pochlubit v České republice už více než 2090 firem.Udržitelná firmaUdržitelné podnikání má firmám zajistit konkurenceschopnost i v okolnostech úbytku přírodních zdrojů, které jsou mnohdy k výrobě jejich produktů nebo zajištění služeb potřebné. Udržitelná řešení jsou tak nejčastěji postavená na využívání méně zdrojů, a tedy na úsporách, a na nových technologiích nebo materiálech. To je však pouze jedna z dimenzí. Mezi základní pilíře udržitelného rozvoje patří kromě ekologických a ekonomických přínosů také přínosy sociální. Za udržitelnou tak můžeme označit firmu, která využívá environmentální, socio-kulturní i ekonomické zdroje země tak, aby byla zajištěna její kontinualita, tedy aby prosperovala a rozvíjela se. Tyto zdroje však zároveň musí zůstat bezproblémově využitelné i pro budoucí generace. Udržitelné firmy proto dnes nejčastěji přicházejí s inovativními nápady, využívají třeba maximálně recyklovatelných materiálů nebo doplňkových přírodních zdrojů energie, které nezatěžují životní prostředí ani společnost. Tyto nápady však nejsou jednorázové, důležitý je potenciál dlouhodobého fungování.

Témata:  firmy ekologie ekonomika

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.