Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena zlata byla na minimech. Velcí investoři nakupují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Freeimages.com

Cena zlata se v minulých dnech dostala na letošní minima. Dnes opět začala růst a pohybuje se okolo 1320 dolarů. Ve středu ale klesla na 1303 dolarů za unci, což představuje nejnižší hodnotu za poslední půl rok. Tento vývoj podle agentury Bloomberg motivuje významné investory k nákupu žlutého kovu jako protikrizového aktiva.

I přes tento krátkodobý pokles zlato vzrostlo za poslední dva roky o zhruba deset procent a podle expertů má dále růst.

„Na ceně zlata se zatím nepodepsalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit jadernou dohodu s Íránem. Až se tak stane, cena půjde strmě nahoru. Ceny drahých kovů vynese také rostoucí inflace. Zlato letos pravděpodobně dosáhne 1500 dolarů za unci,“ říká analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.

V prosinci 2015 bylo zlato na úrovni 1 046 dolarů, o rok později vzrostlo na 1 123 dolarů, a v roce 2017 dosáhlo 1236 dolarů za trojskou unci. Přitom trh drahých kovů je historicky podhodnocený.

„Zlato je nyní více než 19krát levnější než akciový index Dow Jones. U stříbra je tento poměr dokonce na historických maximech. V praxi to znamená velmi zajímavý potenciál kapitálového výnosu na drahých kovech,“ říká Pavel Ryba.

Miliardář z Egypta dal do zlata půlku svého majetku

Klesající cena zlata přitahuje významné investory. Například egyptský miliardář Naguib Sawiris uložil do zlata polovinu hodnoty svého jmění, tedy asi 5,7 miliardy dolarů. Druhý nejbohatší muž Egypta v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ceny zlata se budou dále zvyšovat a v brzké době očekává, že dosáhnou 1800 dolarů za unci, zatímco nadhodnocené akciové trhy se zhroutí. Ve zlatě proto vidí investiční příležitost.

Lidé mají totiž tendenci obracet se ke zlatu v době krize a dnešní svět je podle Sawirise plný krizí. Jako příklad uvádí krizi na Blízkém východě nebo obchodní a zahraniční politiku Donalda Trumpa.

„Investice do drahých kovů budou využívány buď jako protiinflační aktivum, rostoucí při záporných reálných sazbách v ekonomice, nebo jako aktivum protikrizové. Tedy jako pojistka investičního portfolia. Navíc u fyzických drahých kovů je extrémně nízké riziko ztráty,“ dodává Pavel Ryba.

Témata:  zlato ekonomika

Související

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.