Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda přežila, VV otočily a pomohly schválit církevní restituce

Vláda přežila, VV otočily a pomohly schválit církevní restituce

Foto: Vlada.cz

Kabinet Petra Nečase (ODS) na svém středečním zasedání schválil návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Mediafaxu to potvrdil nejmenovaný zdroj obeznámený s jednáním vlády.

Ministři Věcí veřejných nakonec paragrafované znění zákona o církevních restitucích podpořili. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše a vicepremiérky Karolíny Peake (oba VV) k tomu měli mandát výkonné rady a poslaneckého klubu své strany. "Máme jednoznačný mandát jak z výkonné rady, tak z poslaneckého klubu, a podpoříme církevní restituce," řekl krátce před zahájením zasedání Mediafaxu Dobeš. "Ano. I já podpořím církevní restituce," dodala Peake. Rýsující se koaliční krize tak byla zažehnaná. Do středečního rána totiž ještě nebylo jasné, jak se k záležitosti ministři za VV postaví. Do pozdních úterních hodin jednala výkonná rada, ale ministři za VV nebyli schopni se o hlasování o církevních restitucích dohodnout. Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vláda schválila napotřetí. Na předchozích dvou jednání totiž projednávání vždy přerušila.

Majetkové vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech. Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun. "Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že dojde k rozšíření objemu naturálně vraceného majetku a následnému snížení finanční náhrady," odůvodňují v materiálu změnu poměru zástupci ministerstva kultury. Vládní komise se rovněž dohodla na rovnocenném postavení všech oprávněných osob (všechny církve a náboženské společnosti a jimi zřizované právnické osoby). Návrh zákona z roku 2008 rozlišoval mezi oprávněnými osobami dvě skupiny, které měly rozdílný nárok v oblasti naturální restituce. "Okruh majetku, který může být vydán, tak bude pro všechny oprávněné osoby stejný," stojí v materiálu. Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, který bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterým církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. Podle autorů je účelem přechodného financování umožnit církvím a náboženským společnostem, a to především malým církvím a náboženským společnostem, přizpůsobit se - po 60 letech trvající majetkové závislosti na státu - nové ekonomické situaci, kdy stát již nadále přímo nefinancuje duchovní církví a náboženských společností ani nepřispívá na úhradu dalších nákladů. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent. V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.

Témata:  vláda

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.