Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci nejvíce lenoší v pátek a ve středu

Podle statistiky využívání pracovního internetu v roce 2011 zaměstnanci nejvíce pracují v úterý, nejčastěji naopak lenoší v pátek. Analýzu v úterý zveřejnila technologická společnost truconneXion.

"Z pěti pracovních dní je to právě pátek, kdy se na pracovních počítačích zaměstnanci nejméně věnují práci a řeší na internetu soukromé záležitosti," uvedl Martin Hnízdil, manažer AuditPro ze společnosti truconneXion. Podle něj nejde o překvapivý výsledek, poslední pracovní den týdne je všeobecně považován za den relaxace, kdy se v některých firmách smí nosit neformální oděv a zaměstnanci už jsou po obědě často nejenom duchem nepřítomní. "Jestli by někdo měl bez ohledu na pověry považovat pátky v roce 2011 za dny nešťastné a černé, pak jsou to určitě zaměstnavatelé. V souhrnu zaměstnanci pátek co pátek strávili na internetu 88 minut mimopracovními činnostmi," nastínil manažer Hnízdil.

Podle výstupu ze softwarového monitorovacího nástroje AuditPro padla v roce 2011 pětina páteční pracovní doby na privátní aktivity zaměstnanců. Podle ní podobně rozptýleni bývají zaměstnanci ve středu, kdy zábava na internetu také převažuje nad využitím internetu pro pracovní účely. Naopak největší pracovní nasazení se projevuje v úterý, dále pak v pondělí a ve čtvrtek.

Témata:  zaměstnanci

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.