Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Každý Čech dluží 150 tisíc. Státní dluh dosáhl 1,5 bilionu korun

Státní dluh České republiky ke konci loňského roku činil 1499,4 miliardy korun, což představuje mezikvartální nárůst o 42,6 mld. Kč (2,9 %). V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí (MF).

Meziročně se zvýšil o 155,4 mld. Kč (11,6 %), na konci roku 2010 činil dluh 1344,1 mld. Kč.

Čistá emise střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na domácím a zahraničním trhu poklesla v roce 2011 na 77,1 mld. Kč ze 134,1 mld. Kč v roce 2010 a 157,7 mld. Kč v roce 2009. Po zohlednění salda kapitoly operace státních finančních aktiv a přecenění státního dluhu činila k 31. prosinci 2011 korunová hodnota hrubého státního dluhu 1499,4 mld. Kč.

Podíl krátkodobého státního dluhu tvořil 19,3 procenta, přičemž limit byl stanoven na 20 procent. Průměrná doba splatnosti se taktéž pohybovala v cílovém pásmu 5,25 až 6,25 let a dosáhla 5,8 let. Podíl cizoměnového dluhu (9,2 procenta) se nachází hluboko pod maximálním limitem 15 až 17 procent.

Čistá výpůjční potřeba se v roce 2011 snížila na 150,6 mld. Kč, přičemž v roce 2010 činila 168,2 mld. Kč a v roce 2009 178,2 mld. Kč. Rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a čistou výpůjční potřebou pak představuje emise státních dluhopisů do rezervy, tj. s předstihem v roce 2011, které nebudou muset být emitovány v roce 2012.

Témata:  státní dluh

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.