Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus nechce, aby Česko půjčovalo MMF

Prezident Václav Klaus se staví proti uvolnění devadesáti miliard pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který má pomáhat zachraňovat zadlužené země eurozóny. Klaus to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima.

„Účel půjčky je tak nehmatatelný, mlhavý. To není cílená věc na jednu konkrétní věc,“ řekl Klaus. „Česko tuto krizi nezpůsobilo a následky by měl nést ten, kdo to zavinil,“ pokračoval prezident, přičemž za viníky označil banky.

Naznačil, že růsty deficitních rozpočtů evropských zemí podporovaly nízké úroky, pak ale úroky vzrostly a země to nezvládly.

„Možná ty banky tak hloupé nebyly. Ony věděly, že eurozóna nedopustí, aby zkrachovaly jednotlivé země. Takže možná to od nich nebyla hloupost, ale vychytralost,“ prohlásil Klaus. Zpochybnil také roli MMF při záchraně eurozóny. Uvedl, že uvažovaných 200 miliard do fondu od evropských zemí je zanedbatelná částka. Poznamenal, že je to daleko méně, než splatný dluh Řecka a Itálie v prvním čtvrtletí příštího roku. Dodal, že pomoc MMF rozvinutým zemím je paradox, původně byl utvářen na pomoc chudým zemím.

Témata:  Václav Klaus krize

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.