Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus nechce, aby Česko půjčovalo MMF

Prezident Václav Klaus se staví proti uvolnění devadesáti miliard pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který má pomáhat zachraňovat zadlužené země eurozóny. Klaus to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima.

„Účel půjčky je tak nehmatatelný, mlhavý. To není cílená věc na jednu konkrétní věc,“ řekl Klaus. „Česko tuto krizi nezpůsobilo a následky by měl nést ten, kdo to zavinil,“ pokračoval prezident, přičemž za viníky označil banky.

Naznačil, že růsty deficitních rozpočtů evropských zemí podporovaly nízké úroky, pak ale úroky vzrostly a země to nezvládly.

„Možná ty banky tak hloupé nebyly. Ony věděly, že eurozóna nedopustí, aby zkrachovaly jednotlivé země. Takže možná to od nich nebyla hloupost, ale vychytralost,“ prohlásil Klaus. Zpochybnil také roli MMF při záchraně eurozóny. Uvedl, že uvažovaných 200 miliard do fondu od evropských zemí je zanedbatelná částka. Poznamenal, že je to daleko méně, než splatný dluh Řecka a Itálie v prvním čtvrtletí příštího roku. Dodal, že pomoc MMF rozvinutým zemím je paradox, původně byl utvářen na pomoc chudým zemím.

Témata:  Václav Klaus krize

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.