Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus nechce, aby Česko půjčovalo MMF

Prezident Václav Klaus se staví proti uvolnění devadesáti miliard pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který má pomáhat zachraňovat zadlužené země eurozóny. Klaus to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima.

„Účel půjčky je tak nehmatatelný, mlhavý. To není cílená věc na jednu konkrétní věc,“ řekl Klaus. „Česko tuto krizi nezpůsobilo a následky by měl nést ten, kdo to zavinil,“ pokračoval prezident, přičemž za viníky označil banky.

Naznačil, že růsty deficitních rozpočtů evropských zemí podporovaly nízké úroky, pak ale úroky vzrostly a země to nezvládly.

„Možná ty banky tak hloupé nebyly. Ony věděly, že eurozóna nedopustí, aby zkrachovaly jednotlivé země. Takže možná to od nich nebyla hloupost, ale vychytralost,“ prohlásil Klaus. Zpochybnil také roli MMF při záchraně eurozóny. Uvedl, že uvažovaných 200 miliard do fondu od evropských zemí je zanedbatelná částka. Poznamenal, že je to daleko méně, než splatný dluh Řecka a Itálie v prvním čtvrtletí příštího roku. Dodal, že pomoc MMF rozvinutým zemím je paradox, původně byl utvářen na pomoc chudým zemím.

Témata:  Václav Klaus krize

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.