Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus nechce, aby Česko půjčovalo MMF

Prezident Václav Klaus se staví proti uvolnění devadesáti miliard pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který má pomáhat zachraňovat zadlužené země eurozóny. Klaus to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima.

„Účel půjčky je tak nehmatatelný, mlhavý. To není cílená věc na jednu konkrétní věc,“ řekl Klaus. „Česko tuto krizi nezpůsobilo a následky by měl nést ten, kdo to zavinil,“ pokračoval prezident, přičemž za viníky označil banky.

Naznačil, že růsty deficitních rozpočtů evropských zemí podporovaly nízké úroky, pak ale úroky vzrostly a země to nezvládly.

„Možná ty banky tak hloupé nebyly. Ony věděly, že eurozóna nedopustí, aby zkrachovaly jednotlivé země. Takže možná to od nich nebyla hloupost, ale vychytralost,“ prohlásil Klaus. Zpochybnil také roli MMF při záchraně eurozóny. Uvedl, že uvažovaných 200 miliard do fondu od evropských zemí je zanedbatelná částka. Poznamenal, že je to daleko méně, než splatný dluh Řecka a Itálie v prvním čtvrtletí příštího roku. Dodal, že pomoc MMF rozvinutým zemím je paradox, původně byl utvářen na pomoc chudým zemím.

Témata:  Václav Klaus krize

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.