Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus nechce, aby Česko půjčovalo MMF

Prezident Václav Klaus se staví proti uvolnění devadesáti miliard pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který má pomáhat zachraňovat zadlužené země eurozóny. Klaus to uvedl v nedělním pořadu Partie televize Prima.

„Účel půjčky je tak nehmatatelný, mlhavý. To není cílená věc na jednu konkrétní věc,“ řekl Klaus. „Česko tuto krizi nezpůsobilo a následky by měl nést ten, kdo to zavinil,“ pokračoval prezident, přičemž za viníky označil banky.

Naznačil, že růsty deficitních rozpočtů evropských zemí podporovaly nízké úroky, pak ale úroky vzrostly a země to nezvládly.

„Možná ty banky tak hloupé nebyly. Ony věděly, že eurozóna nedopustí, aby zkrachovaly jednotlivé země. Takže možná to od nich nebyla hloupost, ale vychytralost,“ prohlásil Klaus. Zpochybnil také roli MMF při záchraně eurozóny. Uvedl, že uvažovaných 200 miliard do fondu od evropských zemí je zanedbatelná částka. Poznamenal, že je to daleko méně, než splatný dluh Řecka a Itálie v prvním čtvrtletí příštího roku. Dodal, že pomoc MMF rozvinutým zemím je paradox, původně byl utvářen na pomoc chudým zemím.

Témata:  Václav Klaus krize

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.