Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko pomůže Evropě 10 miliardami dolarů

Rusko pomůže Evropě 10 miliardami dolarů

Foto: Grafton

Rusko je podle poradce prezidenta Dimitrije Medveděva ochotno poskytnout prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu (MMF) na podporu evropského úsilí o odvrácení dluhové a finanční krize nejméně 10 miliard dolarů. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters.

"Jsme připraveni přispět svým dílem prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Zavázali jsme se to udělat. Deset miliard dolarů je minimální závazek," uvedl podle agentury Reuters poradce ruského prezidenta Medveděva v Bruselu před summitem Evropské unie s Ruskem. Lídři Ruska a EU budou během tohoto jednání pravděpodobně diskutovat o možných ruských příspěvcích pro stabilitu v eurozóně. Evropští lídři se na bruselském summitu Evropské unie minulý týden dohodli na tom, že by země eurozóny a další státy měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur (cca 5,1 bil. Kč), z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí.

Témata:  EU Rusko

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.