Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výměna IČ a velký dopad na živnostníky. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 - 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.

Témata:  živnostníci EET (elektronická evidence tržeb) ekonomika firmy

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

5. listopadu 2025 12:22

Velké změny v Česku: vyšší platy pro učitele, strategie ochrany krajiny a modernizace věznic

Platové tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství a akademických pracovníků státních vysokých škol vzrostou od 1. ledna buď o pevnou částku 2 000 korun, nebo v případě 8. až 16. platové třídy o sedm procent. Příslušnou novelu nařízení vlády schválil kabinet Petra Fialy na zasedání ve středu 29. října 2025. Schválil také novou politiku krajiny nebo tři koncepční materiály Ministerstva spravedlnosti, které se týkají zásad trestní politiky v Česku, budoucnosti vězeňství a probační a mediační služby.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Odborníci i zákon mají jasno. Upravený státní rozpočet má dodat stávající vláda

Předložení návrhu rozpočtu na další rok je klíčovou povinností každé české vlády. Daňoví poplatníci si ji za to platí. Za to, aby rozpočtovala užití jejich vybraných daní a odvodů. Momentálně, jako vždy, má Česko jen jednu vládu. Tu Fialovu. Žádné dvojvládí neexistovalo, neexistuje a existovat nebude. I když je Fialova vláda v demisi, stále vládne. A stále tak má povinnost předložit návrh rozpočtu na rok 2026.