Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výměna IČ a velký dopad na živnostníky. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 - 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.

Témata:  živnostníci,  EET (elektronická evidence tržeb),  ekonomika,  firmy

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.