Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Standard & Poor's hrozí snížením ratingu 15 zemí eurozóny

Standard & Poor's hrozí snížením ratingu 15 zemí eurozóny

Foto: DataLife

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's zvažuje snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability (EFSF) v případě snížení ratingů zemí s nejvyšší známkou AAA. Informovala o tom v úterý agentura Bloomberg.

Standard & Poor's tak zařadila rating EFSF do tzv. režimu pozorování s negativním výhledem s tím, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden či dva stupně.

Agentura Standard & Poor's přeřadila v pondělí rating 15 zemí eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem. Do tří měsíců tak o nejvyšší rating může přijít například i největší evropská ekonomika - Německo.

Ratingová agentura Standard & Poor's o hromadném snížení ratingových známek uvažuje především kvůli přetrvávající nejednotnosti evropských politiků při řešení dluhové krize. Snížení ratingu o jeden stupeň hrozí například i Německu, rating Francie by agentura mohla snížit dokonce až o dva stupně.

Témata:  EU standard a poor's

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.