Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak hledat a udržet stávající zaměstnance?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Gastro segment a hotelnictví jsou obory, který je značně ovlivněný sezónními vlivy. Právě na letní sezónu potřebují mnoho nových pracovních sil. Ale jak je v současné době hledat? A jak udržet ty stávající?

Situace v gastro segmentu a ubytovacích službách je podle informací z mnoha provozoven kritická. Soudě podle počtu nabídek v tomto oboru na pracovním portálu Profesia.cz bylo množství pracovních nabídek v loňském roce sice vyšší, ale oproti loňsku značně kleslo množství reakcí. Jinými slovy – restaurace a hotely sice nabízejí podobné množství pracovních příležitostí jako v loňském roce, ale zájem o ně projevuje výrazně méně lidí. A to situaci v segmentu, který se potýká s dlouhodobým nedostatkem lidí – zejména číšníků, kuchařů, pomocných kuchařů a recepčních – ještě zhoršuje.

„Nedostatek lidí v gastronomických a ubytovacích službách má několik důvodů: jde o fyzicky i psychicky náročnou práci, která není dostatečně finančně ohodnocená, pokud pomineme špičky v oboru. Je zde tradičně velmi vysoká fluktuace, z povahy práce vyplývá, že pracovní doba je často delší než 8 hodin denně,“ rozkrývá specifika tohoto oboru Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. 

Jak vypadá finanční ohodnocení v tomto oboru? Podle údajů na Platy.cz si nejvíce vydělají šéfkuchaři, u nichž se průměrná měsíční hrubá mzda pohybuje v ČR okolo 30 000 Kč, pak someliéři s průměrem kolem 25 000 Kč. Na opačném konci žebříčku jsou číšníci s průměrnou mzdou 15 000 Kč, pokojské a pomocní kuchaři s necelými 13 000 Kč. Z regionálního pohledu jsou v gastro a hotelnictví nejvyšší mzdy v Praze (21 000 Kč), v krajích Plzeňském (18 000 Kč), Karlovarském (17 200 Kč) a Vysočina (17 000 Kč). Nejnižší průměrné mzdy ve výši 15 000 Kč jsou v krajích Moravskoslezském a Pardubickém.

Současný stav v tomto segmentu má negativní vliv i na stávající zkušené zaměstnance. „Z mnoha stran slyšíme, že v dnešní době restaurace a hotely zaměstnají prakticky kohokoliv, kdo zvládne odnést talíř, objednat jídlo, oškrábat brambory nebo umí mluvit německy či anglicky. To ale znamená větší nápor na dlouhodobé zkušené zaměstnance, kteří nezodpovídají jen za sebe, ale také za lidi, kteří zdaleka nedisponují zkušenostmi, které ke kvalitně odvedené práci potřebují. Proto je pro majitele a manažery stěžejní si své kmenové zaměstnance udržet,“ varuje Zuzana Lincová.

A jak získat nové, pokud možno kvalitní zaměstnance? Možnost konkurovat nabídkou vyšších platů je v tomto oboru poměrně malá, proto je třeba řešit situaci jinak. „Lidé stále více slyší na značku – proto snáze sežene zaměstnance podnik, který má dobrou pověst a nabízí kvalitní služby. Mnoho zájemců přitáhne i možnost kariérního růstu – investice do vzdělání také zaměstnance dobře stimulují k věrnosti,“ uvádí Zuzana Lincová. „Vyplácí se také spolupráce se školami – některé provozovny například nabízejí studentům v oboru číšník/servírka motivační příspěvek už v době studia.“

K řešení problémů s nedostatkem lidí pomůže i originální nápad. Příkladem je aktuální akce služby DámeJídlo.cz. „Napadlo nás nabídnout zejména studentům, kteří v letním období užívají prázdnin, možnost přivydělat si, a navíc získat k zapůjčení vlastní dopravní prostředek,“ říká Jan Matějů, CEO DámeJídlo.cz. „Každý, kdo u nás odpracuje do konce září alespoň 24 směn, získá na léto bezplatně zapůjčený skútr.“

Témata:  platy / mzdy ekonomika lidé práce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.