Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Klaus vetoval zavedení trestní odpovědnosti firem

Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Změnu, která soudu dovoluje trestat i firmy, odmítl prezident s tím, že jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny, informoval v pátek mluvčí Hradu Radim Ochvat.

Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí, a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, by se neměly vyhnout trestu. Klaus ale předlohu kritizuje. V odůvodnění svého veta uvedl, že je spíše "příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů". "Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," uvedl prezident. Dále prezident konstatoval, že současná módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny a proti možnosti přenášet vinu na jiného či na větší skupinu osob. "Tento zásadní důvod – že trestán má být vždy konkrétní, skutečný viník – by měl sám o sobě stačit k odmítnutí tohoto zákona," poznamenal ke svému vetu. Ministerstvo spravedlnosti, které zákon připravilo, jej prosazovalo s odůvodněním, že zajistí postih takového jednání právnických osob, které stávající zákony neumožňovaly. Na novém zákoně se dokonce shodla vláda s opozicí. O zavedení trestní odpovědnosti právnických osob mluvili politici několik let. Návrh předložený vládou je součástí protikorupčního balíčku. Na zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, navíc tlačí nejen Evropská unie, ale i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN.

Témata:  firmy,  Václav Klaus

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.