Hotovost bojuje o přežití

Po celé planetě je vedena válka s jediným cílem – aby hotovost postupně vymizela z našeho každodenního života a veškeré transakce se prováděly bezhotovostní formou.

Iniciátorem této „války“ jsou jednotlivé vlády a centrální banky. Ty se hotovost v oběhu snaží eliminovat proto, aby měly co největší dohled nad všemi typy transakcí. Tato kontrola necílí jen na podvratné živly, teroristické sítě či černou a šedou ekonomiku, cílí na všechny. Tedy i na běžné lidi, kteří hotovost vlastní a denně využívají, čímž se v podstatě dostávají mezi dvě zainteresované strany – zmíněný establishement a podsvětí. Eliminace fyzické hotovosti může mít negativní dopad na ekonomiku a na sociální svobody obyčejných lidí a může vést k rostoucímu napětí a nepokojům.

V listopadu 2016 vyhlásila indická vláda boj s finanční hotovostí, který má za úkol pomoci potírat daňové úniky, šedou ekonomiku, korupci, terorismus a podobně. Ze dne na den došlo k tomu, že se bankovky s hodnotou 500 a 1000 rupií staly bezcennými. Toto opatření vyvolalo po celé zemi chaos, potyčky a fronty lidí u bankomatů. V druhé nejlidnatější zemi na světě probíhají z 80 až 90 procent platební transakce v hotovosti a přístup k bankovním účtům má jen část populace. Je tedy logické, že tento tah vyvolal takové nepokoje.

Není to ale jen Indie, která se vrhla do boje proti hotovosti, ale také např. Jižní Korea, která chce postupně vymýtit fyzické peníze a vytvořit bezhotovostní národ. První odstranění hotovosti, které by se mělo týkat kovových mincí, je zde plánováno na rok 2020.

Nemusíme ale chodit až tak daleko. O zrušení hotovosti se rovněž hovoří v různých evropských zemích, především v těch severských. Nejblíže k vytvoření bezhotovostní společnosti je Švédsko, kde je téměř 100 % veškerých maloobchodních tržeb realizováno elektronicky. Podobným směrem se vydalo také Dánsko, které má v plánu eliminovat hotovost do roku 2030.

Vypadá to, že se postupně dostáváme do éry, kdy se hotovostní platební styk vytrácí a je nahrazován bezhotovostním, který je založen na internetovém bankovnictví, chytrých telefonech, platebních technologiích, šifrování atd. V roce 2015 proběhlo po celém světě cca 426 miliard bezhotovostních transakcí. V roce 2010 to bylo cca 285 miliard. Za pět let tak narostl bezhotovostní styk o téměř 50 % a počet transakcí se samozřejmě stále zvyšuje.

Tento přechod na „bezhotovostní společnost“ s sebou přináší pozitiva i negativa, která zasáhnou do života každého. Koneckonců, hotovost je stále používána v cca 85 % případech všech transakcí, které na celém světě proběhnou.

Možná pozitiva:

Možná negativa:

Nacházíme se v éře postupného omezování a rušení hotovosti na celém světě. Tento přechod bude nicméně ještě nějakou dobu trvat a je vlastně otázkou, zda je vůbec reálný, protože obrovská část populace nemá ani přístup k bankovním účtům a je závislá na transakcích hotovostních. Válka proti hotovosti sice probíhá, ale může s sebou přinést také spoustu problémů.

Témata:  platy / mzdy,  bezhotovostní platby,  hotovost