Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Členství v Evropské unii podporuje jen 60 procent Čechů. Nejméně od vstupu!

Se členstvím v Evropské unii souhlasí čím dál méně lidí a v současnosti unijní sympatie vyjadřují necelé dvě třetiny Čechů. Naopak podíl lidí, kteří souhlasí se členstvím v NATO se v posledních deseti letech nemění a je vyšší než v době vstupu, vyplývá to z průzkumu, který STEM zveřejnilo v pondělí.

Z výsledků říjnového průzkumu dále vyplynulo, že souhlas s členstvím v Evropské unii od roku 2009, kdy Česko Evropské unii předsedalo, postupně klesá a v současnosti je nižší než v době, kdy jsme do unijních struktur vstupovali. Jasné ano Evropské unii vyjadřuje pouze 18 procent obyvatel, odpověď spíše ano zvolilo 41 procent lidí. Opačný názor převládá u celých dvou pětin Čechů. Největší podporu (80 procent) si členství v Evropské unii získalo pouze v době českého předsednictví. Zcela jiný názor u většiny Čechů převládá v souvislosti s počtem lidí, kteří souhlasí se členstvím se vojenských strukturách NATO. "S členstvím v NATO souhlasí v současnosti více lidí než v době, kdy jsme se členy Severoatlantické aliance stali," uvádí dále průzkum. Navíc hranice oblíbenosti se pohybuje stále kolem 70 procent a nezaznamenává žádné zvláštní výkyvy, jako je tomu například u členství v Evropské unii. Okruh těch, co nesouhlasí jak se členstvím v NATO, tak i v Evropské unii, tvoří zejména stoupenci levicových stran. Členem Severoatlantické aliance se Česká republika stala v březnu roku 1999 a do Evropské unie vstoupila o pět let později, v květnu roku 2004.

Šetření STEM se uskutečnilo ve dnech 7. až 15. října a zúčastnilo se ho 1277 respondentů.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

11. března 2026 11:46

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Putinův nečekaný jackpot: Rusko vydělává nejvíce od začátku invaze

Úder Spojených států a Izraele na Írán přišel přesně ve chvíli, kdy ruská ekonomika zažívala krušné časy, pod tíhou sankcí a hrozby cel ze strany USA slábla a příjem státní kasy z prodeje ropy byl na několikaletém maximu. Jenže stačilo několik týdnů a je vše jinak. V minulém týdnu Rusko získalo prodejem námořně vyvážené ropy 2,46 miliardy dolarů (zhruba 52 miliard korun), spočítala agentura Bloomberg. To je nejvyšší týdenní tržba od druhého týdně měsíce března 2022.