Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hit českých investorů: dividendové fondy

Investujte s KB
Investujte s KB
Foto: Komerční banka

KOMERČNÍ SDĚLENÍ - Čeští investoři se spokojí raději s menším výnosem, než by se pustili do většího rizika. Ovšem toto vnímání se postupně začíná měnit. Přispívají k tomu jednak velmi nízké úrokové sazby (tedy nízká výnosnost konzervativních investic), ale také nashromážděné zkušenosti českých investorů a větší odvaha zkusit akcie. I mezi akciovými fondy je totiž možné najít variantu relativně bezpečnější, přesto výnosově velmi zajímavou. Jsou to dividendové fondy.

Proč dividendový fond?

Ačkoli jsou dividendové fondy hodnoceny jako dynamická investice, skrývají v sobě určitý konzervativní charakter, což je domácím investorům sympatické. Podstata se skrývá v samotném názvu „dividendový“. Tyto fondy totiž nakupují akcie stabilních společností, které dlouhodobě vyplácejí stabilní dividendy.

Nespornou výhodou těchto akcií je skutečnost, že v takové míře nepodléhají výkyvům na trzích a v časovém průběhu jsou jejich kurzy stabilnější. Navíc výše dividendy a její pravidelnost dokreslují dobrou finanční situaci společností. Dividendový výnos je přitom vždy kladný.

Je ale třeba akcie velmi pečlivě vybírat. Při volbě je nutné soustředit se jen na kvalitní a zavedené společnosti a investovat do méně kolísavých sektorů. Nalézt takové firmy, které budou zajímavé dividendy vyplácet i v budoucnu, už ale není vůbec jednoduché. Vodítkem je několik základních ukazatelů, které kvalitní dividendové společnosti musí bezpodmínečně splňovat. Jsou to například zdravá rozvaha, ziskovost společnosti i historie zvyšování dividend. Tato kritéria samozřejmě zcela nezaručí, že společnost bude nadále úspěšná a bude stále vyplácet vysoké dividendy.

Příklad úspěšného dividendového fondu

Investorská veřejnost má možnost investovat do dividendových akcií například prostřednictvím fondu KB Privátní správa aktiv 5D, který je ve správě Investiční kapitálové společnosti KB (IKS KB). V portfoliu tohoto fondu jsou například akcie společností Daimler, Deutsche Telecom, Johnson & Johnson, Pfizer, Siemens, Vodafone Group nebo Apple. Za rok 2015 vyplatil fond klientům dividendu 0,02544 Kč na jeden podílový list, procentuálně vyjádřeno 2,11 % (vztaženo ke kurzu 1,2043 Kč z 31. 12. 2015).

Novinka – IKS Investiční manažer

Moderním trendem v oblasti investic je přenechání správy portfolia podílových fondů zkušenému portfolio manažerovi, který na základě očekávaného vývoje trhů realizuje nákupy a prodeje jednotlivých fondů v rámci příslušné investiční strategie klienta. Tento produkt pod označením IKS Investiční manažer je možné získat i v Komerční bance.

Klient se již nemusí starat o složení svého portfolia. O průběhu své investice je klient pravidelně informován prostřednictvím elektronických výpisů. Do investičního portfolia jsou pečlivě vybírány fondy IKS KB a skupiny Amundi (největší správce aktiv v Evropě), a to včetně atraktivních fondů CPR Global Silver Age, First Eagle Amundi International Fund, KB Privátní správa aktiv 5D apod.

Více informací o dividendových fondech získáte na jakékoli pobočce Komerční banky, bezplatné infolince 800 111 166 nebo na webových stránkách www.iks-kb.cz.

Témata:  PR článek Komerční banka Komerční sdělení

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.