Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecká vláda je v rozkladu, zemi čekají předčasné volby

Řecká vláda je v rozkladu, zemi čekají předčasné volby

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecká vláda je v rozkladu, otřásl s ní požadavek premiéra na referendum o pomoci eurozóny. Informují o tom v úterý agentury Reuters a AFP.

Socialistický premiér Řecka George Papandreu v pondělí oznámil, že Řecko bude rozhodovat o pomoci eurozóny v referendu, které chce spojit s hlasováním o důvěře vládě. Zaskočil tím členy vlády, své socialisty, opozici, trhy i politiky zemí eurozóny. O návrhu na referendum dokonce nic netušil ani vicepremiér a ministr financí Evangelos Venizelos. Dozvěděl se ho z televize v pondělí večer. V úterý ho hospitalizovali pro prudké bolesti břicha. Záměr uspořádat referendum poslal v úterý dolů evropské akcie. Vyvolal obavy o záchranu eura. Jejím důsledkem je také sílící volání po předčasných volbách v Řecku. Vůdce konzervativní opozice Antonis Samaras v úterý premiérův plán odmítl. Po schůzce s prezidentem Karolosem Papouliasem prohlásil: "Volby jsou národní nutností."

Referendum označil Samaras, předseda strany Nová demokracie, za "riskantní krok", který by mohl "ohrozit členství Řecka v Evropské unii". Předčasné volby požadují také představitelé dalších opozičních stran. Vyslovují se pro ně už i někteří socialističtí politici. Poslanci za socialistickou stranu PASOK vyzvali prezidenta, aby pomohl dojednat vládu, do které by byli pozvání zástupci opozice. Tento kabinet by měl zemi dovést do předčasných voleb. "Prezident by měl svolat politické vůdce s cílem vytvořit vládu národní spásy, která by zachránila pomoc eurozóny," dala se slyšet Vasso Papandreuová, šéfka hospodářského výboru parlamentu. Předčasné volby přiblížil také úterní odchod poslankyně Mileny Apostolakiové z řad socialistů. Vládní většina se tak ve 300členném parlamentu zúžila na 152 poslanců. Schůzka eurozóny minulý týden schválila pomoc předluženému Řecku za 130 miliard eur (3,2 bilionu korun) a padesátiprocentní odpis jeho dluhu. To znamená, že Řecku mají být seškrtány dluhy za 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Průzkumy ukazují, že Řekové by unijní plán v referendu odmítli. Ze sond vyplývá, že by proti němu hlasovalo 60 procent Řeků. Obyvatelé země se obávají, že Řecko by přijetím plánu ztratilo možnost rozhodovat o své hospodářské politice. "Situace je napjatá, referendum by fakticky bylo hlasováním o setrvání Řecka v eurozóně," prohlásil finský ministr pro evropské záležitosti Alexander Stubb. "Pokud Řekové řeknou 'ne', zmaří to snahy o záchranu jejich země... Hlasovat se bude patrně až v lednu, proto můžeme zapomenout na obvyklý růst akciových trhů před koncem roku," cituje agentura Reuters makléře z pařížské burzy.

Témata:  Řecko

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.