Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecký parlament definitivně schválil úsporná opatření

Řecký parlament definitivně schválil úsporná opatření

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Poslanci řeckého parlamentu ve čtvrtek definitivně schválili zákon o úsporných opatřeních snižujících platy i počty státních zaměstnanců a důchody a zvyšujících daně. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že úspory jsou nezbytnou podmínkou půjček od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.

Pro další balíček úspor hlasovalo všech 154 poslanců vládního Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). Jediná vládní poslankyně, která odmítla podpořit jeden bod zákona o uvolnění pravidel pro uzavírání kolektivních smluv v malých a středních podnicích, byla vzápětí z PASOK vyloučena. Zákon reformuje kolektivní platy, zavádí nový platový systém pro státní zaměstnance, ruší větší část daňových zvýhodnění a dočasně propouští z práce tisíce zaměstnanců veřejného sektoru. Parlament úspory schválil bez ohledu na dvoudenní generální stávku a mohutné demonstrace provázené krvavými střety.

Srážky si za dva dny si vyžádaly jeden lidský život a zhruba 150 zraněných. Mezitím trojka mezinárodních věřitelů Řecka, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise (EK), doporučila vyplatit zemi šestou tranši záchranného balíčku v objemu osmi miliard eur. Podle dokumentu, který má k dispozici agentura Reuters, by Řecko mělo dostat finance „co nejdříve“. K tomuto kroku se trojka dohodla navzdory „velmi znepokojující“ dynamice vládního dluhu.

Hospodářský pokles Řecka byl mnohem silnější, než se očekávalo. Zřejmě se bude muset snížit odhad ekonomického růstu ve střednědobém horizontu. Dodatečná úsporná opatření z pera řecké vlády by měly umožnit naplnění rozpočtových cílů země v příštím roce.

Na podobě prvního balíčku se Řecko s mezinárodními věřiteli dohodlo na začátku května loňského roku. Výměnou za finance v objemu 110 miliard eur (přes 2,7 bilionu korun) země přislíbila přijmout celou řadu úsporných opatření, škrtů a reforem. Situace kolem Atén se ale ani tak neuklidnila a lídři zemí platících eurem na červencovém mimořádném summitu schválili druhou záchrannou pomoc, díky které Řecko dostane dodatečných 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun) od eurozóny a MMF.

Témata:  Řecko

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB drží korunu nahoře. Silný kurz zlevňuje zahraniční dovolené

Koruna zůstává relativně silná a její kurz je pro Čechy plánující zahraniční dovolenou příznivý. Je vhodné nakoupit eura či dolary už nyní, nebo se vyplatí ještě vyčkávat? Ekonom Lukáš Kovanda přináší čtyři klíčové otázky a odpovědi k aktuálnímu vývoji kurzu koruny i faktorům, které mohou rozhodnout o její síle v nadcházejících měsících před dovolenkovou sezonou.