Nejen Pokémoni, ale i bakterie, embarga či skandály posílají akcie na divokou jízdu

„Důvody raketového růstu akcií firem na burzách jsou různé. Většina z nich bývá podložena reálným a opravdu potřebným produktem. Nejlepším takovým příkladem mohou být akcie farmaceutických koncernů v případě objevení mimořádného léku na závažné nemoci,“ říká Václav Pech, investiční analytik společnosti Broker Trust. Zároveň ale dodává, že drobní investoři se o těchto „investičních pohádkách“ dozvídají ve chvíli, kdy je kurz akcie blízko svého vrcholu. „Velmi často tak investoři koupí předražené akcie, které začnou svou hodnotu postupně ztrácet,“ varuje.  To je, zdá se, i případ Nintenda, protože akcie společnosti se v posledních dnech propadly už pod hranici 30 dolarů za kus.

Podobných příběhů, kdy akcie jednotlivých společností podobně prudce posílily jako akcie Nintenda, nebo naopak propadly, najdeme v nedávné minulosti mnoho. Podívejte se na několik příkladů.

Naděje proti ebole

Když kanadská společnost Tekmira Pharmaceuticals Corporation v srpnu 2014 oznámila, že od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv dostala povolení uvést do další fáze testování svůj lék proti ebole, jejíž epidemie tehdy zuřila v Africe, vzrostla cena akcií firmy během jediného dne o 45 procent.  Později se ale ukázalo, že lék nezabírá. Akcie firmy tak v následujících měsících prodělaly ještě několik pádů a vzestupů, dnes se obchodují na úrovni před vypuknutím epidemie eboly. Firma se nyní jmenuje Arbutus Biopharma a věnuje se vývoji léků proti jiným nemocem.

Marihuanová horská dráha

Podobnou „horskou dráhu“ prožili i ti, kteří investovali do akcií firem působících v konopném průmyslu. S tím, jak v uplynulých letech přibývalo amerických států, které legalizovaly užívání konopí, zvyšovaly se rychle kurzy akcií některých společností i v řádech stovek procent. Zároveň předváděly ale i strmé pády, což dokládá, že tento segment trhu je stále ještě velmi mladý a náchylný k prudkým výkyvům. 

„Akcie těchto firem se v počátku jejich fungování často obchodují za nízké ceny a zároveň obchody zpravidla neprobíhají na hlavních trzích, které nejsou tak přísně regulované, a lze tedy jejich kurzy i snáze ovlivnit než u zavedených společností. Pro investory jsou tyto tzv. Penny stocks výrazně rizikové,“ říká Václav Pech.

Zajímavé pohyby akcií byly k vidění, když před dvěma lety Rusko oznámilo, že zakáže dovoz některých potravin ze Západu. Výrazně tehdy posílily akcie ruských potravinářských firem. Akcie potravinářského gigantu Razgulay po oznámení embarga posílily až o 39 procent. O více než třetinu vzrostla i hodnota akcií rybárenského podniku GlavTorgProduct.

Emisní skandál otřásl akciemi

Poté, co americké úřady oznámily, že automobilka Volkswagen podváděla při měření emisí svých vozů s dieselovými motory a představitelé společnosti se k tomu přiznali, klesly akcie automobilového giganta od poloviny loňského září do začátku října o více jak 40 procent. Postupně začaly akcie růst, ale na svou původní hodnotu se dosud nedostaly, momentálně se obchodují přibližně za 130 eur za akcii, což jsou stále jen přibližně tři čtvrtiny hodnoty z doby před skandálem Dieselgate.

Výprodej akcií kvůli bakteriím

Velmi negativně zareagovali investoři rovněž na sérii skandálů s infikovanými potravinami amerického řetězce rychlého občerstvení Chipotle. Desítky lidí měly opakovaně zdravotní problémy kvůli bakteriím E.coli a salmonely, které se nacházely v pokrmech prodávaných v několika provozovnách. V druhé polovině loňského roku akcie tohoto restauračního řetězce zaměřeného na mexickou kuchyni klesly přibližně o 45 procent na hodnotu okolo 413 dolarů za akcii. Okolo této ceny se jejich kurz pohybuje dodnes.

Před šesti lety, v dubnu 2010, došlo k výbuchu na těžební plošině Deep Water Horizon, kterou provozovala společnost British Petroleum (BP). Tragická nehoda přerostla v obří ekologickou katastrofu, kdy z poškozeného vrtu unikaly denně do vod Mexického až tři miliony litrů ropy. Jednalo se o největší ropnou skvrnu v historii USA. Akcie společnosti BP od dubna do června 2010 ztratily téměř 55 procent své hodnoty – propadly z 59 na 27 dolarů. Ačkoli se cena akcií začala postupně zvyšovat, na úroveň před krizí se už nedostala. V loňském roce pak akcie začaly opět ztrácet kvůli globální krizi těžařského průmyslu způsobené nízkými cenami ropy.

Divoké pohyby

Zdrojem divokých pohybů bývají také tradičně dny, v nichž firmy zveřejňují své hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí. Na špatné výsledky doplatila nedávno například profesní sociální síť LinkedIn. Její akcie se po vyhlášení výsledků propadly z hodnoty 192 dolarů za kus za jediný den na konečných 108 dolarů, tedy téměř o 44 procent.  

K velkým pohybům také často dochází po uvedení akcie na burzy spojeném s její první veřejnou nabídkou, tzv. IPO. V prvním dni obchodování její cena velice často vyletí vzhůru a pohyby o velikosti několika desítek procent nejsou vyjímkou. Taková epizoda však velice často končí vybíráním rychlých zisků a návratu ceny zpět k ceně úpisu, nebo i níže. Když v květnu 2012 vstoupil na burzu  Facebook na ceně 42 dolarů, posílily nejprve v průběhu dne jeho akcie o 11 procent, aby následně zakončily obchodování s téměř desetiprocentní ztrátou. V dalších několika dnech ztratily oproti úpisu ze své původní ceny skoro čtyřicet procent.

 „K prudkým pohybům cen akcií dochází na trhu častěji, než si veřejnost myslí. Bohužel pro ni se jedná v drtivé většině o pohyby překvapivé a často je velikost takového pohybu neadekvátně vysoká. To pak vede k tomu, že běžný investor naskočí do takového pohybu příliš pozdě. Proto je pro běžného investora zřejmě nejlepší takové pohyby ignorovat a povídat si o nich jen v rámci investiční ‚latiny‘ při společných večerech s kamarády,“ dodává Václav Pech z Broker Trustu.