Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká politika je pro vnější svět nepochopitelná. Nespokojenost s EU roste. Hrozí czexit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ačkoliv se České republice krize, které sužují většinu Evropské unie, spíše vyhýbají, nespokojenost Čechů s EU i celkovou situací roste. Na příčiny se ve své analýze zaměřil bruselský týdeník Politico Europe.

Česká krize identity

„Češi jsou dnes zdravější, bohatší a ve větším bezpečí než kdy dříve. Ekonomika minulý rok rostla o robustních 4,2 % a země se mohla chlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Problémy EU, od možného odchodu Velké Británie po eurozónu a migrační krizi, na Českou republiku téměř nemají vliv. Tak proč je nálada tak ponurá?" ptá se týdeník.

Podle něj se Česká republika nachází uprostřed krize identity, která vyvrcholila spory o novou zkratku názvu země v angličtině, Czechia. „Antiislámská strana je na dobré cestě získat křesla v podzimních regionálních volbách, ačkoliv muslimové tvoří jen 0,1 % národa. Roste prodej zbraní. Čeští poslanci chtějí své vlastní referendum v britském stylu o členství v EU, takzvaný czexit," popisuje dále týdeník.

Jakub Klepal, výkonný ředit neziskové skupiny Forum 2000, varuje, že situaci komplikuje fakt, že český premiér je slabý, zatímco prezident je silný; ten ale zase nemá dostatečnou moc.

Uvolnění vazeb na EU?

Týdeník poukazuje na fakt, že ačkoliv je český národ statisticky jedním z nejméně náboženských na světě, 80 % z nás se bojí islámu. Odpor vůči multikulturalismu, který je cítit napříč celou Evropou, je zde obrovský, a to navzdory faktu, že sem žádná masová imigrace neproběhla.

Podle průzkumů také klesá důvěra v Evropskou unii, která v dubnu podle průzkumu agentury CVVM klesla na 37 %, i NATO a OSN, kde se důvěra Čechů pohybuje okolo 50 %. Podobné nálady podle týdeníku vedou k prudkým změnám v politice.

V souvislosti s tím připomíná březnovou návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze, během které český prezident Miloš Zeman kritizoval předchozí postoj vlád vůči Číně, jehož negativní charakter zdůvodnil tlakem ze strany USA a EU.

Ani Západ, ani Rusko

Týdeník ale varuje, že tato návštěva vyvolala kritiku. „Třídenní návštěva prezidenta Si vyvolala srovnávání s rokem 1978 a návštěvou Leonida Brežněva," podotýká týdeník a dále uvádí: „Zemanova slova byla brána jako znamení, že se snaží zemi odsunout od Západu k Číně nebo Rusku. To samé se říkalo, když se minulý rok zúčastnil vojenské přehlídky ke Dni vítězství v Moskvě."

Otočení se od Západu ale podle serveru nutně neznamená přiklonění se k východu a Rusku, kterému podle slovenského think tanku Institute for Public Affairs, který na toto téma v květnu provedl průzkum, v České republice věří jen 17 %; 52 % lidí pak Moskvě aktivně nevěří.

Česká politika je podle týdeníku pro vnější svět povětšinou nepochopitelná. Podotýká, že politika prezidenta Zemana se zdá být motivována zejména snahou rozčilovat pražskou elitu, a tvrdí, že prezident úmyslně provokuje premiéra Sobotku, kterým „pohrdá" kvůli tomu, že po roce 2000 pomohl zablokovat jeho kandidaturu na prezidenta.

Většina Čechů se ale podle týdeníku bojí větší integrace do Evropy, možné ztráty národní identity a ztráty kontroly.

Témata:  EU Česko

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.