Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česká politika je pro vnější svět nepochopitelná. Nespokojenost s EU roste. Hrozí czexit?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ačkoliv se České republice krize, které sužují většinu Evropské unie, spíše vyhýbají, nespokojenost Čechů s EU i celkovou situací roste. Na příčiny se ve své analýze zaměřil bruselský týdeník Politico Europe.

Česká krize identity

„Češi jsou dnes zdravější, bohatší a ve větším bezpečí než kdy dříve. Ekonomika minulý rok rostla o robustních 4,2 % a země se mohla chlubit nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii. Problémy EU, od možného odchodu Velké Británie po eurozónu a migrační krizi, na Českou republiku téměř nemají vliv. Tak proč je nálada tak ponurá?" ptá se týdeník.

Podle něj se Česká republika nachází uprostřed krize identity, která vyvrcholila spory o novou zkratku názvu země v angličtině, Czechia. „Antiislámská strana je na dobré cestě získat křesla v podzimních regionálních volbách, ačkoliv muslimové tvoří jen 0,1 % národa. Roste prodej zbraní. Čeští poslanci chtějí své vlastní referendum v britském stylu o členství v EU, takzvaný czexit," popisuje dále týdeník.

Jakub Klepal, výkonný ředit neziskové skupiny Forum 2000, varuje, že situaci komplikuje fakt, že český premiér je slabý, zatímco prezident je silný; ten ale zase nemá dostatečnou moc.

Uvolnění vazeb na EU?

Týdeník poukazuje na fakt, že ačkoliv je český národ statisticky jedním z nejméně náboženských na světě, 80 % z nás se bojí islámu. Odpor vůči multikulturalismu, který je cítit napříč celou Evropou, je zde obrovský, a to navzdory faktu, že sem žádná masová imigrace neproběhla.

Podle průzkumů také klesá důvěra v Evropskou unii, která v dubnu podle průzkumu agentury CVVM klesla na 37 %, i NATO a OSN, kde se důvěra Čechů pohybuje okolo 50 %. Podobné nálady podle týdeníku vedou k prudkým změnám v politice.

V souvislosti s tím připomíná březnovou návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze, během které český prezident Miloš Zeman kritizoval předchozí postoj vlád vůči Číně, jehož negativní charakter zdůvodnil tlakem ze strany USA a EU.

Ani Západ, ani Rusko

Týdeník ale varuje, že tato návštěva vyvolala kritiku. „Třídenní návštěva prezidenta Si vyvolala srovnávání s rokem 1978 a návštěvou Leonida Brežněva," podotýká týdeník a dále uvádí: „Zemanova slova byla brána jako znamení, že se snaží zemi odsunout od Západu k Číně nebo Rusku. To samé se říkalo, když se minulý rok zúčastnil vojenské přehlídky ke Dni vítězství v Moskvě."

Otočení se od Západu ale podle serveru nutně neznamená přiklonění se k východu a Rusku, kterému podle slovenského think tanku Institute for Public Affairs, který na toto téma v květnu provedl průzkum, v České republice věří jen 17 %; 52 % lidí pak Moskvě aktivně nevěří.

Česká politika je podle týdeníku pro vnější svět povětšinou nepochopitelná. Podotýká, že politika prezidenta Zemana se zdá být motivována zejména snahou rozčilovat pražskou elitu, a tvrdí, že prezident úmyslně provokuje premiéra Sobotku, kterým „pohrdá" kvůli tomu, že po roce 2000 pomohl zablokovat jeho kandidaturu na prezidenta.

Většina Čechů se ale podle týdeníku bojí větší integrace do Evropy, možné ztráty národní identity a ztráty kontroly.

Témata:  EU Česko

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.