Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hasicí přístroj v autě: Kde je povinný a vozíte ho s sebou i v Česku?

Hasicí přístroj, ilustrační fotografie
Hasicí přístroj, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pokud se chystáte autem do Polska, Pobaltí nebo do některých vybraných východoevropských států, ve voze byste měli mít hasicí přístroj. Ačkoliv u nás taková povinnost u osobních automobilů neplatí, mnoho řidičů si hasicí přístroj pořídí dobrovolně. Hasiči takový přístup chválí.

Když hasiči dorazí k požáru osobního vozu, většinou hasí už jen ohořelou kostru. Požár vozu se totiž šíří nesmírně rychle. Některé evropské státy proto mají ve svých vyhláškách zanesenou povinnost vozit v autě hasicí přístroj.

Taková povinnost platí třeba i v sousedním Polsku a podle českého Ústředního automotoklubu (ÚAMK) bez ohledu na to, ve které zemi je vozidlo registrováno. Hasicí přístroje jsou povinné také třeba v pobaltských státech, v Belgii, v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině nebo v Řecku.

V českých dopravních předpisech takové pravidlo zatím není, hasiči přesto doporučují přístroj s sebou v autě vozit. "Je vždy lepší hasicí přístroj v autě mít. V současné době auto představuje poměrně velkou hodnotu a proces hoření automobilu je velmi rychlý. Do doby, než přijedou hasiči, může být škoda na autě už obrovská, přestože oheň začal malým plamínkem, který by řidič pomocí hasicího přístroje snadno uhasil," řekla TN.cz mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová.

Za nejvhodnější do automobilu považují hasiči práškové přístroje s náplní alespoň 2 kg. Ty lze pořídit už za méně než 500 korun. "Lze doporučit také hasicí přístroje s náplní oxidu uhličitého, kterým se dříve říkalo sněhové. Jejich cena je už ale vyšší, pohybuje se kolem 1 500 Kč," dodala Zaoralová. Životnost přístrojů je 20 let, jednou za rok se ale musí nechat zkontrolovat.

Mnoho řidičů raději než po hasicím přístroji sáhne po tzv. hasicím spreji, který je skladnější, snazší na ovládání a jeho cena začíná na hranici 100 korun. Spreje mají ovšem mnohem menší účinnost, než plnohodnotné hasicí přístroje.

"Jejich účinnost nelze zpochybnit, pokud jsou použity v době, kdy je požár v počáteční fázi a jeho rozsah je malý. Ve většině případů však nelze na vzniklý požár reagovat okamžitě," vysvětluje Zaoralová, proč je lepší vozit plnohodnotný hasicí přístroj.

Kromě nižší účinnosti mají ale hasicí spreje i další nevýhody. Hasivo, které obsahují, je na bázi vodného roztoku, takže v teplotách pod bodem mrazu zamrzá. Po rozmrznutí sice funguje normálně, ale práškový hasicí přístroj můžete používat i při teplotách do -30 °C. Hasicí spreje mají omezenou účinnost také, pokud s nimi chcete hasit hořící benzín. Na láhvi výrobce udává instrukce, abyste sprej neskladovali při teplotách přesahujících 50 stupňů celsia. V létě přitom ve voze tuto hodnotu hravě překročíte.

Výrobce ale uklidňuje, že teplota 50 °C vychází z legislativního požadavku na spreje a ve skutečnosti hasicí spreje vydrží mnohem více. "Sprej jsme nechali testovat ve Strojírenském zkušebním ústavu v Brně a to až do teploty 95 °C po dobu 16 hodin. Ani při těchto extrémních podmínkách nedošlo k poruše těsnosti, úniku tlaku, natožpak k explozi," uvedl pro web Požáry.cz Marcel Páter, technický ředitel společnosti, která hasicí spreje vyrábí.

A kde ve voze hasicí přístroj skladovat? Určitě není vhodné mít jej třeba v kufru pod koberečkem u rezervy. "Optimální umístění hasicího přístroje je takové, aby byl řidičem co nejrychleji dosažitelný, přitom ale nebránil běžnému provozu vozidla. Za nejvhodnější se považuje prostor spolujezdce," dodala mluvčí hasičů Zaoralová. 

Témata:  auta hasicí přístroj

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.