Vztah Polska s EU se přiostřuje

Polská měna má nejhorší výkonnost z měn rozvíjejících se trhů vůči euru  Nůžky mezi Polskem a Německem se rozevírají Stírání rozdílů mezi politikou a monetárními opatřeními děsí investory Nejistota kvůli Brexitu, Číně a jednání FOMC by mohla v červnu vyvolat vlnu nepokojů  Centrální banka nejspíš ve druhém pololetí opět sníží sazby, a tak dojde k dalšímu oslabení zlotého. Dlouhodobý výhled pro Polsko zůstává přesto pozitivní

Konzervativní revoluce zahájená stranou Právo a Spravedlnost vedla k nárůstu politických rizik, které způsobily propad zlotého. Status zlotého jako bezpečného přístavu je pro investory už jen dávnou vzpomínkou. Od dubna je zloty měnou s nejhorší výkonností z rozvíjejících se trhů a vůči euru oslabil o 5,4 %. V dohledné době nevidím naději na zastavení poklesu polského zlotého. Tři rizika by mohla kurz EURPLN dotlačit výš na úroveň 4,45.

1. riziko – vnitřní politická situace

První riziko je spojeno s vnitřní politickou situací. Polský konflikt s Evropskou unií se dle našich odhadů bude v následujících měsících nejprve zhoršovat, až poté dojde ke zlepšení. Plán řešení půjček ve švýcarských francích, by mohl ohrozit stabilitu bankovního odvětví a odradit zahraniční investory. Tyto dva prvky prohloubí znehodnocování zlotého, odradí investory a podpoří prodej polských euroobligací.

2. riziko – Brexit

Druhé riziko je spojeno s nejistým výsledkem britského referenda o setrvání v Evropské unii, které proběhne 23. června. Riziko Brexitu nutí investory k nákupu tradičních nerizikových investic. Mezinárodní ekonomické prostředí vyvolává mezi investory nedůvěru, což má negativní dopad na zloty i na ostatní měny zemí střední a východní Evropy.

Britské referendum, jednání FOMC a případná další opatření Číny na podporu své ekonomiky dělají z června nejrizikovější měsíc roku 2016 pro rozvíjející se trhy.

3. riziko – polská monetární politika

Třetím rizikem je směřování polské monetární politiky. Z mého pohledu jde hlavně o dlouhodobou nejistotu pro zloty. Do této chvíle trval status quo pro úrokové sazby, avšak tato situace není dlouhodobě udržitelná. Výchozí scénář naznačuje, že centrální banka ve druhé polovině roku 2016 zahájí cyklus snižování sazeb.

Vzhledem ke zpomalení růstu mezd a ekonomiky je tato hypotéza dosti pravděpodobná. Adam Galpinsky, potenciální kandidát na místo současného guvernéra centrální banky, se pravděpodobně nebude snažit za každou cenu zachovat nezávislost centrální banky.

Riziko, že vládní a fiskální politika bude ovlivňovat monetární politiku, může zapříčinit minimálně jedno snížení sazeb do konce roku 2016.  Tato skutečnost by posílila sestupný trend zlotého.

Budoucnost zlotého?

Politická rizika jen výjimečně dlouhodobě ovlivňují ekonomiku. V případě Polska zůstávají fundamentální ekonomické ukazatele dobré: ekonomický růst je slušný a blíží se potenciální míře růstu, strukturální fondy jsou využívány rozumně – na infrastrukturu a rozvoj inovací.

Propad zlotého symbolizuje obavy ze střednědobého vývoje, ale z dlouhodobého hlediska důvěru investorů v polskou ekonomiku nenaruší. Polsko stále zůstává jednou z předních evropských ekonomik.

Témata:  EU,  Polsko