Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko bez vody: Hrozí zákazy zalévání a napouštění bazénů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Kvůli nedostatku sněhu v zimě hrozí, že v létě bude opět extrémní sucho. Horské potoky, kterými se touto dobou obvykle valí proudy vody, jsou vyschlé. Pokud v následujících týdnech a měsících nezačne pořádně pršet, můžeme očekávat nejrůznější nařízení a zákazy.

Situace z loňského roku, kdy hladina Orlíku klesla o deset metrů, se může opakovat. Koryta potoků a menších řek jsou vyprahlá a pokud se situace nezlepší, budeme mít v létě obrovské problémy s nedostatkem vody.

Hlavním problémem je, že v zimě málo sněžilo. Zatímco v krkonošské Luční boudě v květnu obvykle odhrabávají 20metrové návěje, letos tu bylo o měsíc dříve metrů maximálně pět.

Problémy s nedostatkem vody už pociťují i farmáři. Jiří Šimůnek z krkonošské Sagasserovy boudy už nemá vodu pro dobytek, protože přírodní napajedla vyschla. "Musíme jim vodu vozit, studny jsou suché nejen v 25 metrech, ale vrty neprokázaly vodu ani v 50 metrech," řekl TV Nova Šimůnek.

Sucha se obávají i meteorologové. "Pokud budou i další měsíce srážkově podprůměrné, bude zase sucho stejné jako vloni," upozorňuje Petr Dvořák z ČHMÚ.

Problémy by tak neměli pouze vodáci, lodní přepravcia zemědělci, ale prakticky všichni zahrádkáři. Reálně pak totiž budou hrozit zákazy zalévání nebo napouštění bazénů.

Témata:  počasí Zahrady koupání

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.