Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku je celkem 7 010 čerpacích stanic. Pumpa je každých čtrnáct kilometrů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V České republice je celkem 7 010 čerpacích stanic. Poprvé za posledních pět let jejich počet meziročně nevzrostl. Je jich dokonce o 3 méně než na konci roku 2014. Vyplývá to z nové statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Česká republika je ale i tak v počtu pump evropským rekordmanem. A počet čerpacích stanic, které jsou veřejně přístupné všem řidičům, dále roste.

Když chtějí čerpadláři postavit v Česku novou pumpu, většinou jim nezbývá než čekat na dostavbu nového městského obchvatu či dálničního úseku. Jinak je totiž u 56 tisíc kilometrů českých silnic doslova narváno. Přesto jen za poslední půl rok přibylo dalších 25 veřejných čerpacích stanic. Podle nejnovější statistiky za loňský rok je jich tak v Česku celkem 7 010. I když 2 529 z nich je neveřejných, veřejnou čerpací stanici řidiči pořád potkají v průměru každých čtrnáct kilometrů. „Další velice silnou a rostoucí skupinou jsou poloveřejné stanice s vymezeným přístupem, kterých je 637 a jejichž počet se například oproti roku 2010 zvýšil více jak dvojnásobně,“ okomentoval Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu čerpací stanice, které se nacházejí například v areálech firem, pilách či lomech.

Pro srovnání, na Slovensku je pump zhruba 700. Německo sice eviduje 15 tisíc čerpacích stanic, země má však osminásobný počet obyvatel, vyšší počet aut na obyvatele i vyšší spotřebou pohonných hmot. Důvodem vysokého počtu pump v Česku je to, že k vybudování čerpací stanice tu není třeba žádné speciální povolení. „Konkurence mezi čerpadláři má pozitivní vliv na ceny. Na druhou stranu při tak velkém počtu čerpacích stanic je tento stav dlouhodobě neudržitelný, protože se všichni, kdo podnikají legálně, prostě nemůžou uživit a být v zisku. Potvrzuje to konsolidace trhu, která začala akvizicemi ze strany skupiny MOL, a letos pokračuje převzetím částí sítě OMV ze strany Benziny,“ upozornil Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jejíž členové měsíčně natankují více než 700 tisíc litrů pohonných hmot.

V celkovém součtu však pump meziročně o 3 ubylo. „Pokles celkového počtu čerpacích stanic ve 2. pololetí roku 2015 byl z větší části způsoben zrušením evidence značného počtu neveřejných čerpacích stanic. Přihlášeno bylo 26 nových čerpacích stanic a dalších 16 starších, již dříve provozovaných. Odhlášeno bylo celkem 77 stanic,“ vysvětlil Luděk Dušek z Ministerstva průmyslu a obchodu. Řetězce pump při tak velké hustotě svých zařízení musejí hledat stále nové způsoby, jak vydělat. Například Shell tak své čerpací stanice nyní obohacuje o rozšířený prodej potravin. Obchody Billa jsou od konce loňského roku na téměř čtvrtině čerpacích stanic Shell v Česku. Koncept stop&shop, uplatňovaný jinak zejména v USA, tak už funguje na 42 benzínkách. Zatímco obsluha čerpací stanice auto tankuje, řidič může v obchodě nakoupit a vše pak dohromady zaplatí u pokladny.

A přibývá též stanic nabízejících služby vozidlům, která na klasických pumpách nenatankují, například tedy elektromobilům či vozidlům na stlačený zemní plyn (CNG). Jen vloni v Česku přibylo přes 30 stanic na CNG, nyní jich je tak po republice přes 100. Český plynárenský svaz plánuje, že se do pěti let jejich počet zdvojnásobí. Nafta a benzín ale u pump stále dominují. „Nabíjecích stanic přibývá pomalu. Stačí se podívat na mapy nabíjecích stanic v zahraničí. Naši členové a ostatní uživatelé elektromobilů by uvítali rychlejší růst. Obzvlášť, když se například dozvíme, že rychlonabíjecí stanici má nejmenovaný servis již dlouhou dobu ve skladu, ale není nikdo, kdo by ji připojil,“ upozornil předseda Asociace pro elektromobilitu Jaromír Vegr.

Témata:  pohonné hmoty Benzinky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy