Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nízká nezaměstnanost? Zní to hezky, má to ale jeden zásadní háček, varují ekonomové

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost je sice nízká, až tak dobrá zpráva to ale není. Podle ekonomů Markéty Šichtařové a Vladimíra Pikory ze společnosti Next Finance by ekonomice více pomohly jinak nastavené zákony, které by snížily minimální mzdu a umožnily flexibilní úvazky, čímž by byl trh práce pružnější.

Ekonomové Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora se na blogu na serveru iDnes.cz zamýšlí nad tím, jak vlastně roste česká ekonomika. Připomínají slova ČSSD, podle kterých strana za dva roky v čele vlády úspěšně čerpá z eurofondů, zároveň roste HDP a klesá nezaměstnanost. Marketingově to prý zní pěkně, protože takové prohlášení útočí na základní hodnoty. „Tohle tvrzení zaměření na základní pudy – dostáváme prachy, rosteme, máme práci – je až příliš zjednodušené. Určitě je dobře, když ekonomika zdravě roste," píší ekonomové.

Lze prý připustit, že současná české ekonomika roste jakž takž zdravě. „Potud ještě dobré, ale pak už to je horší. Eurofondy? Bylo-li by po mém, poprosila bych EU, aby si ve vší laskavosti strčila své eurofondy za klobouk, protože jen navyšují kvůli nutnosti spolufinancování naše veřejné zadlužení, motivují ke korupci a nepřináší skutečně užitečné investice. A chlubit se nízkou nezaměstnaností...? Mnóó - něco na tom jistě je. Pro zaměstnance je skvělé, když mohou najít práci," rozjeli se Šichtařová a Pikora.

Existuje prý něco lepšího, než je „jen" nízká nezaměstnanost. Mluví o příkladu známého kuchaře, který si stěžoval, že v Praze má problém s personálem. „Ke konci roku 2015 činila nezaměstnanost v Praze 2,5 %. To je setsakra málo. Mnozí lidé v některých oborech – typicky právě v pohostinství - si při tak nízké nezaměstnanosti práce neváží. Vědí, že ji najdou rychle, a zaměstnavatelé musí vzít i toho, kdo dělá práci lajdácky. Když už jsou zaměstnaní i chroničtí lemplové, prostě si není z koho vybírat," vysvětlují příčinu problému ekonomové.

S nepříjemnou obsluhou se prý setkal právě manžel Śichtařové Pikora, kterého obsluha nejprve ignorovala a následně ho seřvala, že se chová nevhodně. „Slušně jí vysvětlil, že by si jen přál obsloužit. Což ovšem zjevně neměl dělat, jelikož paní se utrhla: 'Jste vůl! Nevidíte, že obsluhuji i další stoly?!' (Ne – neobsluhovala.) I otázal se manžel opět velmi slušně, zda by mu sdělila své jméno, že by pan majitel jistě rád věděl, jak jeho zaměstnanci označují zákazníky. O jméno se ovšem podělit odmítla, otočila se na podpatku a odkvačila pryč," popisují historku ze života. Celá věc vyvrcholila tím, že servírka hosta nazvala „ču*ákem".

A právě pro tento případ jsou podle nich špatně nastavené zákony. „Tak už víte, co je lepší než nízká nezaměstnanost? Co umožňuje ekonomice dlouhodobou, opravdu stabilní prosperitu? Je to nízká nezaměstnanost v kombinaci s pružným trhem práce. Bez zákonů zakazujících vyhodit lempla, aniž by takový vyhazov současně drobného podnikatele přivedl na buben kvůli hromadě odstupného. S pružnými pracovními úvazky, bez minimální mzdy, s možností zaměstnat zaměstnance na dobu určitou. Mimochodem byly to právě reformy zaměřené na zpružnění trhu práce, které před více než deseti lety učinila z nemocné německé ekonomiky dnešní fenomén," vysvětlují oba ekonomové.

Témata:  ekonomika nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

11. června 2026 19:31

Češi ročně utratí miliardy za padělané cigarety, ukazuje studie

Organizované zločinecké skupiny vybudovaly v Česku nelegální ekonomiku kolem prodeje padělaných cigaret, ze které inkasují nejméně 3,28 miliardy korun ročně. Vyplývá to z nedávné Studie zveřejněné na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. „Tři miliardy jsou velmi konzervativní odhad, protože tato částka zahrnuje pouze prokazatelné padělky. Skutečná velikost černého trhu kolem cigaret bude ještě výrazně vyšší,“ upozorňuje autor studie a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.