Česko je odsouzeno k prohře. Známá ekonomka přináší špatné zprávy

„I kdyby Česko stylem ctrl+C / ctrl+V zkopírovalo německé zákony a německé instituce, stejně to nikdy nebude totéž. Stejně budeme pořád chudší sousedé. Rozdíly nesmažeme," vysvětluje ekonomka. Nemá prý na mysli „klukoviny" typu „dobrovolného pozvání si jednoho milionu přistěhovalců na návštěvu své země". V tomto bodě by jí nevadilo lišit se. „Horší už je, že čtvrt století po smetení socialismu jsme pořád ve srovnání s průměrnou životní úrovní v Německu v jiném světě. Ale proč? V čem je ta chyba? Dá se s tím něco dělat?" zamýšlí se Šichtařová na svém blohu na serveru iDnes.

Prvním krokem podle ní je pochopit, proč je vlastně Německo tak vepředu. „V posledních letech se stalo jednoznačným motorem evropské ekonomiky. Zatímco země EU rostly od roku 2010 průměrným tempem o 0,9 % ročně a eurozóna o 0,6 %, německé hospodářství rostlo v průměru o 2,0 %! Německá hospodářská politika se liší od zbytku EU v lecčems: třeba ve vyrovnaném rozpočtu, nebo ve stabilitě daňových zákonů. Ale jeden rozdíl vyloženě bije do očí: Totiž kondice německého trhu práce," vysvětluje Šichtařová s tím, že země má v rámci EU nejnižší míru nezaměstnanosti. A přitom před deseti lety to ještě bylo jinak.

Právě před deseti lety německé hospodářství nerostlo, přestalo být dokonce schopné dodržovat pravidla tehdy tolik vzývaného evropského Paktu stability a růstu. „ Bez práce bylo téměř pět milionů Němců, v roce 2005 činila nezaměstnanost 11,2 % a byla o více než 3 procentní body vyšší než v ČR. U moci byla na začátku nového milénia koalice sociálních demokratů (SPD) a Zelených. A německá vláda cítila, že něco musí udělat. Nakonec vznikly celkem čtyři reformní zákony, kterým se dodnes přezívá 'Hartz'," vysvětluje ekonomka.

Právě v takových detailech a reformách podle ní spočívá německý hospodářský zázrak. Jenže ani v tom prý nespočívá „jádro pudla". „Jak by se dalo čekat, zavedení reforem trhu práce nebylo snadné. Jak se lidem sáhne na socialistické zvyklosti, ječí víc, než leckterý státník, kdyby měl přijít o flašku špiritusu. Takže se bouřily odbory, mohutně se protestovalo na náměstích. Jak to, že tedy nakonec reformy prošly? Protože na nich panovala politická shoda," uvádí Šichtařová s tím, že něco takového u nás téměř neznáme.

Němečtí politici napříč politickým spektrem si prý uvědomovali, že je třeba v ekonomice něco změnit, a domluvili se. „Pikantní je, že reformy prosadila levicová Schröderova vláda. Tu nakonec stálo prosazení reforem vítězství ve volbách v roce 2005. Od té doby v Německu vládne CDU-CSU pod vedení Angely Merkelové. A ačkoliv zákony prosadila ještě Schröderova vláda, reformy chválila po svém nástupu k moci i CDU-CSU a její předsedkyně Merkelová Schröderovi dokonce osobně poděkovala," popisuje situaci u našich západních sousedů odbornice.

Právě v dohodě na zásadních věcech a kontinuitě podle ní spočívá německý úspěch. Uznává sice, že kancléřka Angela Merkelová teď čelí problémům a kritice kvůli migraci, přesto se ale u moci dokáže udržet. „Ale představte si, že je naší premiérkou. Vůbec nepochybuju, že u nás by už došlo k vnitrostranickému puči a vláda by padla. V Německu sice Merkelová čelí kritice, ale současně je stále kancléřkou a navenek za ní strana stojí. Drží od voleb kontinuitu," píše Šichtařová.

A právě v tomto ohledu se Česko od Německa diametrálně liší. Názornou ukázkou je zavedení a následné zrušení druhého důchodového pilíře. „Skončil dřív, než se stačil rozjet. Ano, byl špatný, ale o tom to není. Je to o tom, že důchodová reforma se vůbec neměla spouštět, když opozice od samého počátku varovala, že ji zase zruší, jakmile se dostane k moci. Na tak zásadním počinu měla být celopolitická shoda," myslí si ekonomka.

Stejné je to prý teď i v případě elektronické evidence tržeb. „Ano, je špatná, ale ani o tomhle to není. Je to o tom, že tenhle podivný experiment je chybné spouštět, když šéf ODS Petr Fiala dopředu tvrdí, že pokud se ODS vůbec ještě někdy dostane do vlády, elektronickou evidenci tržeb zruší," připomíná Šichtařová.

Tak zásadní změnu by měli prý politici zavádět jen tehdy, pokud se na ní hlavní parlamentní strany shodnou. Anebo ji nezavádět vůbec. „Protože jestli je něco skutečná šikana podnikatelů, pak jsou to neustále změny podmínek jejich podnikání. To právě proto, že každá nová vláda vynakládá víc energie na boření všeho starého, co předešlá přinesla, než na stavění nového, jsme v tomhle boji o prosperitu odsouzeni k prohře," dodává ekonomka.

Témata:  ekonomika