Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Termostatická hlavice může uspořit náklady za topení

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Termostatické hlavice u radiátorů patří k základním komponentům pro úsporné vytápění. Jejich instalací můžete ušetřit až třetinu nákladů na teplo, přesto však toto poměrně levné zařízení v mnoha domácnostech chybí. Navíc termostatickou hlavici je pro dosažení co největší úspory nutné také dobře používat. Ve spolupráci s odborníky jsme pro vás připravili několik tipů pro výběr a správné používání termostatické hlavice.

Vyvarujte se příliš levných produktů

Běžná termostatická hlavice stojí jen pár stokorun a rozhodně se na ní nevyplatí šetřit. „Při koupi termostatické hlavice platí stejné pravidlo, jako pro veškerou další otopnou techniku – vyvarovat se podezřele levných produktů, které nemusejí být vždy kvalitní,“ uvedl k nákupu Karel Hajman, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, instalací a servisem otopné techniky. „Úspora v řádu desetikorun totiž může v konečném důsledku znamenat, že termostatická hlavice neplní svou úlohu a fakticky funguje pouze jako běžný dvoupolohový ventil,“ doplnil Hajman.

Pozor na závit a připojení k radiátoru

Při nákupu termostatické hlavice dejte pozor na závit k ventilu radiátoru, kterému musí nová hlavice odpovídat. Zde by vás měli nasměrovat odborníci z dodavatelských firem, případně vám pomůže topenář, který ve vašem domě provádí údržbu otopného systému. Dražší digitální termostatické hlavice mají většinou přibaleny redukce k nejpoužívanějším rozměrům ventilů, případně se tento doplněk dá levně přikoupit.

Digitální termostatická hlavice umí víc

Pokud nevlastníte chytrý termostat, může být velmi dobrým řešením pro regulaci topení použití digitálních termostatických hlavic. Ty umožňují například nastavovat intenzitu vytápění v čase nebo určit, kdy bude topení v místnosti zapnuto a kdy naopak ne. Dražší digitální termostatické hlavice mají také užitečnou funkci rozpoznání otevřeného okna. Ta v případě intenzivního větrání přívod teplé vody do radiátoru na chvíli vypne, zatímco běžná termostatická hlavice v takovém případě intenzitu topení zbytečně zvýší.

Digitální termostatické hlavice však mají i několik nevýhod. Pro svůj provoz potřebují baterie, které je nutné zhruba jednou ročně měnit. Hlavice též ovládá ventil radiátoru pomocí malého elektromotorku. Jeho občasný hluk může třeba osoby se slabším spánkem rušit.

Používejte ji správně

Termostatická hlavice vám může ušetřit nezanedbatelnou část nákladů na vytápění, aby však mohla správně fungovat, musíte ji dobře používat. V žádném případě termostatickou hlavici nepoužívejte tak, že ji úplně uzavřete, a ve chvíli, kdy je vám v místnosti zima, ji naopak úplně otevřete. Tím totiž její možnosti vůbec nevyužijete. Z hlediska úspor je nejlepší hlavici dlouhodobě nastavit na požadovaný stupeň. Teplotu v místnosti pak regulujte jen mírným pootáčením hlavice, které změní teplotu v místnosti o 2 až 4 °C.

Pokud máte radiátory napojené na systém dálkového zásobování teplem, zpravidla se nemusíte starat ani o nastavování nižší noční teploty. Tato regulace obvykle probíhá automaticky ve výměníkové stanici na základě vnější teploty vzduchu. Ani na noc tedy termostatickou hlavici v ložnici neuzavírejte.

Témata:  energetika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.