Čína mění dolary za zlato. Co se děje?

Většina světových bank v roce 2015 snižovala úrokové sazby a nebo alespoň udržovala tyto sazby na stejné úrovni. K neustálým spekulacím o zvyšování úrokových sazeb Federálním rezervním systémem se přidala Bank of England, která rovněž zvažuje stejný krok. Je však na to ta správná doba?

V prvním čtvrtletí roku 2015 poklesl hrubý domácí produkt (HDP) USA na hodnotu 0,7%. Vyšší úrokové sazby by utlumily tempo hospodářského růstu. Tento krok tedy může reálně způsobit recesi. (Zdroj: Bureau of Economic Analysis, 29. května 2015).

Federální rezervní systém sám sebe přesvědčoval a uklidňoval, že právě hospodářský růst „přinutí” FED, aby sazby zvýšil. V tomto ohledu je potřeba vzdát hold šéfce FEDu Yellen, která na rozdíl od svých kolegů byla poměrně defenzivní, co se týče optimistického pohledu na vývoj americké ekonomiky. Pokud by přesto došlo ke zvýšení sazeb v období nejistého růstu, mohla by se tato vlna nejistoty projevit v ceně „bezpečného“ zlata.

V minulých dvou týdnech vycházelo mnoho článků o devalvaci čínské měny, o jejich příčinách a důsledcích. Mainstreamová média se zaměřila na údaj, který dělá z této druhé největší světové ekonomiky zemi, která by snad měla začít být pomalu v recesi. Čínská ekonomika nyní roste o 7 %, což je méně než v předcházejících obdobích. Zaměřují se na informace o měnové válce, řízenému odlivu kapitálu, atd. Nikde se nedozvíte, že se Čína snaží o odstartování býčího trhu ve zlatě. Jsme přesvědčeni, že tato situace je začátkem rozvázání juanu a dolaru jakožto rezervní měny a dojde k čínskému příklonu ke zlatu jakožto nové hlavní devizové rezervy.

Jak uvádí agentura Reuters, Čína se snaží o začlenění juanu do SDR měnového koše MMF, čímž by došlo ke zvýšení využívání jüanu v mezinárodním obchodě a došlo by tak k naplnění dlouhodobého strategického cíle, a tedy ke snížení závislosti na dolaru. V této souvislosti se nabízí spekulace, že Čína úmyslně vypustila do světa zprávu, která hovoří o tom, že její devizové rezervy ve zlatě jsou ve výši 1658 tun, neboť by jí to ztížilo vstup do SDR. Rozhodnutí o vstupu se očekává letos na podzim.

Pro srovnání čínský (přiznaný) zlatý poklad představuje pouze 1,6 % devizových rezerv. Ruské zlato představuje 13,4 % z celkových rezerv. Lze očekávat, že čínská vláda bude zlato i nadále nakupovat a to jak oficiálně tak neoficiálně. Množství importovaného zlata do Číny přes Hong Kong vzrostlo na 2116 tun zlata. Když k této sumě přidáte ještě množství vytěžené v dolech vlastněných Čínou, hodnoty 1658 tun se určitě nedopočítáte.

Od dob finanční krize centrální banky po celém světě dělaly cokoliv pro to, aby došlo k co nejrychlejšímu posílení hospodářského růstu. Investoři ve velkém skočili do akcií a dluhopisů a věřili, že jednotlivé světové ekonomiky budou růst, tím pádem zhodnocovat jejich vklady. Smutnou skutečností je, že značný počet ekonomik prostřednictvím bezprecedentní měnové politiky vytvořil měnové bubliny, jejichž dopad se opět projeví především v období cyklické recese.

Témata:  zlato,  Čína