Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nástup do školy: kolik stojí výbava pro prvňáčka nebo středoškoláka?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Tři čtvrtiny českých rodičů (78 %) přiznávají, že nástup dítěte na základní nebo střední školu zatíží rodinný rozpočet. Vybavení prvňáčka přijde rodinu v průměru na 3 752 korun, u středoškoláka je to 6 274 korun. Půjčku by si byla ochotná vzít každá pátá rodina, na Slovensku dokonce každá čtvrtá. Nástup dítěte na základní nebo střední školu vyjde Slováky v průměru na pět tisíc korun. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro společnost PROFI CREDIT, kterého se účastnilo 4000 respondentů ve čtyřech zemích.

Hlouběji do kapsy si ale rodiče musejí sáhnout v průběhu celého školního roku. U prvňáčků dají za roční školní docházku něco přes 11 a půl tisíce, u středoškoláka dokonce přes 20 000 korun. Nejdražší položky jsou pro domácnosti kroužky, školní pomůcky a oblečení. „V Česku a na Slovensku jsou rodiče, co se týče půjček na školu o něco opatrnější, to v Polsku a Bulharsku je situace odlišná. 37 % Poláků by bylo ochotno vzít si kvůli nástupu dítěte do školy úvěr, v Bulharsku je to dokonce polovina lidí. Každý desátý Bulhar si půjčku dokonce už vzal,“ říká marketingový ředitel PROFI CREDIT Ondřej Lokvenc.

PROFI CREDIT připravil na září akci nejen pro ty, kterým škola provětrá peněženky. Každý nový klient získá k úvěru od 10 000 korun odměnu tisíc korunu a navíc bonus až 25 tisíc za řádné splácení půjčky.

Polovina dětí má v první třídě vlastní mobil a počítač

Mobilní telefon má v první třídě 54 % českých dětí, podobně jako na Slovensku (53 %). V Polsku mají vlastní telefon dvě třetiny prvňáků a v Bulharsku telefonuje z lavice dokonce 85 % dětí, které v ní sedí poprvé. Na střední škole má mobil už prakticky každý.A podobné je to i s tabletem nebo počítačem připojeným k internetu. Více než polovina novopečených školáků ho má v Česku (54 %) a na Slovensku (58 %), více než tři čtvrtiny prvňáků ho mají v Polsku (74 %) a v Bulharsku (79 %).

Kapesné dostává v Česku každý čtvrtý prvňák

V Česku dostává kapesné 44 % dětí do 18ti let. Na Slovensku vyplácí dětem kapesné jen 35 % rodičů. Lépe jsou na tom polské děti, více než polovina z nich (57 %) dostává pravidelně peníze. V Bulharsku jsou to dokonce dvě třetiny dětí. „Poláci začínají s výplatou kapesného nejdříve, čtvrtina dětí tu dostává peníze do kasičky už v předškolním věku, u nás je to přitom jen každý sedmý předškolák. V první třídě má vlastní peněženku každý čtvrtý Čech,“ říká k výsledkům průzkumu Ondřej Lokvenc z PROFI CREDITu.V průměru jim rodiče dají 150 korun měsíčně. Na Slovensku si na vlastní peníze sáhne jen každý osmý prvňák. Do kasičky si ale dají o něco víc, v přepočtu 250 korun. Polovina Čechů a Poláků vyplácí kapesné nejčastěji jednou za měsíc, to je frekvence obvyklá i na Slovensku (36 %). Drtivá většina Bulharů (84 %) dává dětem peníze pravidelně jednou týdně.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:32

Pád na namrzlém chodníku: Kdo odpovídá za škodu a jak postupovat

Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci. Právě tehdy vyvstává otázka, zda máme nárok na odškodnění, po kom ho požadovat a co udělat pro to, aby byl náš nárok úspěšný.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.