Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nástup do školy: kolik stojí výbava pro prvňáčka nebo středoškoláka?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Tři čtvrtiny českých rodičů (78 %) přiznávají, že nástup dítěte na základní nebo střední školu zatíží rodinný rozpočet. Vybavení prvňáčka přijde rodinu v průměru na 3 752 korun, u středoškoláka je to 6 274 korun. Půjčku by si byla ochotná vzít každá pátá rodina, na Slovensku dokonce každá čtvrtá. Nástup dítěte na základní nebo střední školu vyjde Slováky v průměru na pět tisíc korun. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu agentury Ipsos pro společnost PROFI CREDIT, kterého se účastnilo 4000 respondentů ve čtyřech zemích.

Hlouběji do kapsy si ale rodiče musejí sáhnout v průběhu celého školního roku. U prvňáčků dají za roční školní docházku něco přes 11 a půl tisíce, u středoškoláka dokonce přes 20 000 korun. Nejdražší položky jsou pro domácnosti kroužky, školní pomůcky a oblečení. „V Česku a na Slovensku jsou rodiče, co se týče půjček na školu o něco opatrnější, to v Polsku a Bulharsku je situace odlišná. 37 % Poláků by bylo ochotno vzít si kvůli nástupu dítěte do školy úvěr, v Bulharsku je to dokonce polovina lidí. Každý desátý Bulhar si půjčku dokonce už vzal,“ říká marketingový ředitel PROFI CREDIT Ondřej Lokvenc.

PROFI CREDIT připravil na září akci nejen pro ty, kterým škola provětrá peněženky. Každý nový klient získá k úvěru od 10 000 korun odměnu tisíc korunu a navíc bonus až 25 tisíc za řádné splácení půjčky.

Polovina dětí má v první třídě vlastní mobil a počítač

Mobilní telefon má v první třídě 54 % českých dětí, podobně jako na Slovensku (53 %). V Polsku mají vlastní telefon dvě třetiny prvňáků a v Bulharsku telefonuje z lavice dokonce 85 % dětí, které v ní sedí poprvé. Na střední škole má mobil už prakticky každý.A podobné je to i s tabletem nebo počítačem připojeným k internetu. Více než polovina novopečených školáků ho má v Česku (54 %) a na Slovensku (58 %), více než tři čtvrtiny prvňáků ho mají v Polsku (74 %) a v Bulharsku (79 %).

Kapesné dostává v Česku každý čtvrtý prvňák

V Česku dostává kapesné 44 % dětí do 18ti let. Na Slovensku vyplácí dětem kapesné jen 35 % rodičů. Lépe jsou na tom polské děti, více než polovina z nich (57 %) dostává pravidelně peníze. V Bulharsku jsou to dokonce dvě třetiny dětí. „Poláci začínají s výplatou kapesného nejdříve, čtvrtina dětí tu dostává peníze do kasičky už v předškolním věku, u nás je to přitom jen každý sedmý předškolák. V první třídě má vlastní peněženku každý čtvrtý Čech,“ říká k výsledkům průzkumu Ondřej Lokvenc z PROFI CREDITu.V průměru jim rodiče dají 150 korun měsíčně. Na Slovensku si na vlastní peníze sáhne jen každý osmý prvňák. Do kasičky si ale dají o něco víc, v přepočtu 250 korun. Polovina Čechů a Poláků vyplácí kapesné nejčastěji jednou za měsíc, to je frekvence obvyklá i na Slovensku (36 %). Drtivá většina Bulharů (84 %) dává dětem peníze pravidelně jednou týdně.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.