Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Krize přivádí Řeky do klenotnictví, peníze ukládají do investičních šperků

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Řečtí klenotníci evidují v souvislosti s neutěšenou ekonomickou situací v zemi nárůst prodejů investičních rodinných šperků. Běžné jsou meziroční růsty prodeje o 20 %, průměrnou cenu pořizovaných investičních klenotů hlásí prodejci kolem 4 000 eur (zhruba 108 000 korun), informuje ALO diamonds.

Kritický stav řecké ekonomiky, nejistota a nedobré výhledy do budoucna přinutily Řeky přemýšlet, jak naložit ese svými úsporami. Mnozí obyvatelé jižní části Balkánu kvůli hrozbě opuštění eura a nedůvěře v bankovní systém ukládají peníze do čehokoliv, co umí hodnotu vložených financí udržet, v lepším případě postupem času i zvýšit.

„Řekové se připravují na možnost přechodu k drachmě, kdy nikdo neví, co bude následovat. Lidé nevěří bankám. Bojí se, že by v nich mohli přijít o úspory. Proto peníze raději investují do luxusních šperků, které si hodnotu nejen drží, ale dlouhodobě se jejich hodnota zvyšuje. Rostoucí prodeje investičních šperků s drahokamy pozorujeme již dva až tři roky. A nejde jen o naše klenotnictví, stejný trend hlásí i konkurence. Ve srovnání s červencem minulého roku nyní prodáváme o 20 % více,“ uvádí Christos Glaftis z klenotnictví Tempus Jewellery v Soluni a dodává: “Investiční klenoty nabízíme již od 2 000 eur. Průměrná cena investičního šperku, které u nás zákazníci kupují, je zhruba 4 000 eur. Oblíbené jsou zlaté šperky s velkými mezinárodně certifikovanými diamanty. Ceny zatím nerostou, spíše zůstávají stejné. Malá navýšení přináší pouze změny kurzu vůči dolaru.“ Větší objem prodejů uvádí i Marianne Le Clere Papalexis, generální ředitelka klenotnického řetězce Zolotas citovaná britským deníkem Guardian: „Rostoucí zájem o luxusní šperky nás mnohdy i překvapí. Není to tak dávno, co k nám přišel zákazník, který nepůsobil nikterak zámožně, s úmyslem koupit šperky za miliony eur.“

Šperk jako investici pořizuje každý pátý Čech

Ukládání peněz do investičních rodinných šperků má nejdelší tradici v západních zemích. Stále větší oblibu si ale získává i v České republice. “Podle průzkumu chování českých zákazníků, který si naše společnost letos v květnu nechala vypracovat, si šperk jako investici pořizuje každý pátý Čech, který kupuje klenoty. Typickým investičním šperkem je podle českého zákazníka sada klenotů (například náušnice a přívěšek) z bílého zlata s brilianty za alespoň 30 tisíc korun,“ uvádí Alojz Ryšavý, klenotník a majitel klenotnictví ALO diamonds, které prodává nejvíce diamantových šperků v České republice. K tématu dodává: „Rostoucí prodeje v Řecku jasně ukazují, že investiční šperk je celosvětově brán jako spolehlivý uchovatel hodnoty vložených peněz, který v dlouhodobém horizontu přináší očekávané zhodnocení. To přináší dlouhodobě rostoucí ceny drahých kamenů i oslabující koruna. Hodnota investičních klenotů ale stojí, stejně jako u ostatních uměleckých děl, také na nadčasovém designu a jedinečném uměleckém zpracování od odborníků z renomovaných dílen.“ 

Témata:  Řecko krize šperky

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.