Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

47 procent Čechů si pořizuje software pirátsky

47 procent Čechů si pořizuje software pirátsky

Foto: Pixmac

Téměř polovina uživatelů osobních počítačů na světě, celkem 47 procent, si většinou pořizuje software nelegálním způsobem, v Česku je situace stejná. Vyplývá to ze studie protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA), jak BSA sdělila v úterý.

„Software si pirátsky obstarává 47 procent tuzemských uživatelů, z toho 10 procent vždy nelegálně a 37 procent většinou nelegálně,“ shrnuje závěry mezinárodní studie mluvčí BSA Jan Hlaváč. V Česku je v počítačích instalováno celkem 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota takto instalovaného softwaru představuje 3,7 miliardy korun. Česko se tak v mezinárodním žebříčku 32. sledovaných zemí umístilo ve stahování pirátského softwaru na 17. příčce (1. místo znamená nejvyšší míru stahování). Studie zjistila, že podstatná část uživatelů počítačů pravidelně získává software pirátskou cestou. Například si zakoupí jednu licenci určitého programu a ten pak nainstalují na více počítačů, anebo si přímo stahují programy z internetu. „Paradoxem je, že stejní lidé na straně druhé vyjadřují podporu principům ochrany duševního vlastnictví,“ konstatoval Hlaváč. Tuzemští spotřebitelé si podle průzkumu jsou většinou vědomi, jakým způsobem by si měli pořizovat software, aby se vyhnuli pirátství. Nicméně řadu velmi rizikových distribučních kanálů považují za legitimní. Zatímco nákup softwaru na tržnici považuje za bezpečný pouze 19 procent respondentů, stahování softwaru z P2P výměnných sítí považuje za legitimní 45 procent dotázaných a nákup na on-line aukcích dokonce 69 procent. „Výměnné sítě a aukce přetékají pirátským softwarem, který je navíc často zavirovaný či obsahuje škodlivé kódy, které ohrozí soukromí uživatelů. Výsledky výzkumu jen potvrzují, že je třeba se dále věnovat vzdělávání uživatelů,“ upozornil Hlaváč. Výrazná většina tuzemských respondentů (77 procent) vyjádřila přesvědčení, že legální (licencovaný) software je v mnoha ohledech lepší než software pirátský. Po stránce technické podpory (90 procent respondentů), ochrany proti škodlivým programům, tzv. malwaru (80 procent), spolehlivosti (75 procent) a funkčnosti (64 procent). Lidé tak podle Hlaváče oceňují hodnoty, které jim legální software nabízí. Ze studie však vyplývá, že mnoho uživatelů si myslí, že softwarové pirátství je něco běžného a že pravděpodobnost přistižení je malá a případné tresty zanedbatelné. Pokud se ale přečiny proti autorskému právu dostanou k soudu, tresty mohou být naopak velmi přísné. České soudy mohou uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše sedmi let. Dále hrozí nutnost uhradit škodu způsobenou výrobcům softwaru.

„Ti se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru,“ uzavřel Hlaváč. Business Software Alliance je předním globálním zástupcem softwarových firem. Sdružuje téměř stovku světových softwarových firem, které každoročně investují miliardy dolarů do vytváření softwarových řešení.

Témata:  pirátský software

Související

Aktuálně se děje

2. října 2025 17:10

Podvodníci cíleně lákají na doplňky stravy: Jak se bránit

S příchodem podzimu roste zájem o posílení imunity a s ním i prodej vitamínů a nejrůznějších doplňků stravy. V této době se také zvyšuje aktivita internetových podvodníků, kteří se snaží vydělat na obavách spotřebitelů o zdraví. Podvodníci často využívají zdánlivě atraktivní nabídky na sociálních sítích, v reklamách či na neznámých internetových stránkách. Jak poznat podvod a co dělat, pokud vám podezřelý produkt dorazí domů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Donald Trump

Trump přitvrzuje: Ruský ropný byznys odstřižen od dolarů, dopad pocítí i české čerpací stanice

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.