Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Foto: Pixmac

Tuzemské firmy podezřelé z možného užívání nelegálního softwaru obdrží v těchto dnech obsílku, bude jich 10 tisíc. Informoval o tom mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč.

Protipirátská organizace se tímto způsobem na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru používaného při podnikání.

"Zaměřujeme se na firmy, u kterých je podezření, že mají nainstalovaný nelegální software. Vycházíme částečně z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," vysvětlil Hlaváč.

Část obeslaných firem spadá do kategorie společností, u kterých je podle analýzy BSA vysoké riziko softwarového pirátství. "Například v nabídkách práce vyžadují od uchazečů znalosti různých programů – kancelářský software, konstrukční či grafické programy konkrétních značek –, ale dotčení výrobci softwaru neevidují u těchto firem žádné licence či jen malé množství. Je tedy velmi pravděpodobné, že tyto firmy používají počítačové programy pirátsky," vysvětlil Hlaváč. Nejčastěji jde o společnosti s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," doplnil mluvčí. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Právní experti BSA odhadují, že letos průměrná výše odškodnění poroste rychleji než dříve. Je už totiž v platnosti zákon o trestní odpovědnosti firem, který umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale nově i celou firmu. Dříve bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. "Většinou se navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy," vysvětlil Hlaváč. V současné době je tak nově možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu.

Pokud bude letos firma stíhána za používání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 286 tisíc korun. Průměrná výše kompenzace poškozeným softwarovým firmám se letos zvýšila o 10 procent, přičemž nejvyšší kompenzace se podle BSA pohybovaly mezi 500 a 700 tisíci korun.

Protipirátská organizace registruje nejvíce případů pirátství mezi firmami, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. "Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Menší firmy často nemají systémové řešení, jak si legálnost softwaru uhlídat," uzavřel mluvčí BSA.

Mezi nejčastěji používaný nelegální software ve firmách patří podle protipirátské organizace operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).

Témata:  firmy pirátský software

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.