Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Foto: Pixmac

Tuzemské firmy podezřelé z možného užívání nelegálního softwaru obdrží v těchto dnech obsílku, bude jich 10 tisíc. Informoval o tom mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč.

Protipirátská organizace se tímto způsobem na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru používaného při podnikání.

"Zaměřujeme se na firmy, u kterých je podezření, že mají nainstalovaný nelegální software. Vycházíme částečně z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," vysvětlil Hlaváč.

Část obeslaných firem spadá do kategorie společností, u kterých je podle analýzy BSA vysoké riziko softwarového pirátství. "Například v nabídkách práce vyžadují od uchazečů znalosti různých programů – kancelářský software, konstrukční či grafické programy konkrétních značek –, ale dotčení výrobci softwaru neevidují u těchto firem žádné licence či jen malé množství. Je tedy velmi pravděpodobné, že tyto firmy používají počítačové programy pirátsky," vysvětlil Hlaváč. Nejčastěji jde o společnosti s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," doplnil mluvčí. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Právní experti BSA odhadují, že letos průměrná výše odškodnění poroste rychleji než dříve. Je už totiž v platnosti zákon o trestní odpovědnosti firem, který umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale nově i celou firmu. Dříve bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. "Většinou se navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy," vysvětlil Hlaváč. V současné době je tak nově možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu.

Pokud bude letos firma stíhána za používání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 286 tisíc korun. Průměrná výše kompenzace poškozeným softwarovým firmám se letos zvýšila o 10 procent, přičemž nejvyšší kompenzace se podle BSA pohybovaly mezi 500 a 700 tisíci korun.

Protipirátská organizace registruje nejvíce případů pirátství mezi firmami, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. "Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Menší firmy často nemají systémové řešení, jak si legálnost softwaru uhlídat," uzavřel mluvčí BSA.

Mezi nejčastěji používaný nelegální software ve firmách patří podle protipirátské organizace operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).

Témata:  firmy pirátský software

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.