Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Deset tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Foto: Pixmac

Tuzemské firmy podezřelé z možného užívání nelegálního softwaru obdrží v těchto dnech obsílku, bude jich 10 tisíc. Informoval o tom mluvčí protipirátské organizace Business Software Alliance (BSA) Jan Hlaváč.

Protipirátská organizace se tímto způsobem na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru používaného při podnikání.

"Zaměřujeme se na firmy, u kterých je podezření, že mají nainstalovaný nelegální software. Vycházíme částečně z oznámení, která jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," vysvětlil Hlaváč.

Část obeslaných firem spadá do kategorie společností, u kterých je podle analýzy BSA vysoké riziko softwarového pirátství. "Například v nabídkách práce vyžadují od uchazečů znalosti různých programů – kancelářský software, konstrukční či grafické programy konkrétních značek –, ale dotčení výrobci softwaru neevidují u těchto firem žádné licence či jen malé množství. Je tedy velmi pravděpodobné, že tyto firmy používají počítačové programy pirátsky," vysvětlil Hlaváč. Nejčastěji jde o společnosti s méně než 100 zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě.

Pokud vedení firem na výzvu nebude reagovat, může to být v případě soudního řešení pirátství pro management přitěžující. "Manažeři se pak mohou těžko vymlouvat na to, že o softwarovém pirátství nevěděli, že k němu docházelo bez jejich vědomí či přičinění," doplnil mluvčí. Kromě dopisu se bude BSA snažit situaci řešit i osobním jednáním s managementem.

Právní experti BSA odhadují, že letos průměrná výše odškodnění poroste rychleji než dříve. Je už totiž v platnosti zákon o trestní odpovědnosti firem, který umožňuje stíhat za pirátství nejen konkrétní osoby, ale nově i celou firmu. Dříve bylo nutné dokazovat vinu, tedy šíření či napomáhání šíření nelegálního softwaru, konkrétním osobám, což ztěžovalo pozici poškozených v soudním řízení. "Většinou se navzájem obviňují správci IT a vrcholový management firmy," vysvětlil Hlaváč. V současné době je tak nově možné kromě konkrétních osob stíhat i firmu jakožto právnickou osobu.

Pokud bude letos firma stíhána za používání nelegálního softwaru, zaplatí poškozeným výrobcům softwaru v průměru 286 tisíc korun. Průměrná výše kompenzace poškozeným softwarovým firmám se letos zvýšila o 10 procent, přičemž nejvyšší kompenzace se podle BSA pohybovaly mezi 500 a 700 tisíci korun.

Protipirátská organizace registruje nejvíce případů pirátství mezi firmami, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky. "Větší firmy se sto a více zaměstnanci si legálnost softwaru pečlivě hlídají. Menší firmy často nemají systémové řešení, jak si legálnost softwaru uhlídat," uzavřel mluvčí BSA.

Mezi nejčastěji používaný nelegální software ve firmách patří podle protipirátské organizace operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk).

Témata:  firmy pirátský software

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:48

Generace Z přichází, české firmy mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.