Řekne-li žena lékaři, že chce na potrat, protože byla muži nevěrná, záznam se dostane do databáze, kde ve spojitosti s jejím jménem bude uchován ještě desítky let po její smrti. To může být zcela reálný důsledek chystané změny zákona, která povede ke zřízení obřích registrů s databázemi pacientů, píše dnešní MF Dnes.
Do intimních dat žen, které se rozhodnou pro potrat, bude navíc smět nahlédnout každý úředník Ústavu zdravotnických informací a statistiky plus každý lékař, jemuž to úředníci dovolí. Gynekolog se navíc bude muset cíleně pídit po důvodech ženina rozhodnutí o potratu, protože mu to uloží zákon.
Tak zní návrh na změnu zákona o zdravotnických prostředcích, který chce prosadit ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). A netýká se jen žen a potratů, ale prakticky každého pacienta.
Nápad na zřízení obřích zdravotnických registrů s databázemi pacientů, s nímž před čtyřmi lety přišel ministr zdravotnictví Leoš Heger (T0P 09), se tak znovu vrací do hry a v mnohem razantnější podobě. Návrh, který je nyní v připomínkovém řízení, má podle ministerstva sloužit ke sledování kvality a nákladnosti zdravotní péče.
Kromě úpravy takzvaného registru reprodukčního zdraví, který bude shromažďovat data o neplodných párech, umělém oplodnění, potratech či porodech, včetně dat o zaměstnání a rodině, mají být zřízeny další registry. Například registr diabetiků, což se týká bezmála 900 tisíc lidí, nebo registr intenzivní péče. V další databázi se zase budou shromažďovat údaje o hospitalizovaných pacientech nebo o lidech s rakovinou. Znamená to, že takto se prakticky každý člověk dříve nebo později v některé z databází ocitne, píše list.
"Od té chvíle si každý úředník Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který tímto zákonem dostane správu registrů do své péče, bude smět prohlédnout citlivá data jednotlivých pacientů, a mít tak v ruce jejich kompletní život," řekl MF Dnes specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál. A varuje před možným zneužitím.
"Nejsem proti elektronizaci zdravotnictví, ale je tu řada věcí, které skutečně patří mezi osobní věci pacienta nebo jen do intimního vztahu lékař–pacient. Což jsou právě třeba ty důvody umělého přerušení těhotenství, do toho statistikům skutečně nic není," komentuje to Ondřej Dostál.
Hegerův návrh navíc zaručoval anonymizaci údajů pět let po smrti pacienta. To však nový zákon ruší, takže teoreticky si dospělé děti budou smět prohlížet zdravotní peripetie svých dávno zemřelých rodičů a zjistit i jejich skrytá tajemství.
Témata: zdravotnictví
Související
6. listopadu 2026 11:05
14. prosince 2023 14:35
5. prosince 2023 11:24
12. září 2023 10:50
18. srpna 2023 13:13
25. května 2023 10:18
