Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Řecko by mělo vystoupit z eurozóny a řízeně zbankrotovat

Řecko by mělo vystoupit z eurozóny a řízeně zbankrotovat

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Řecko by mělo zvážit možnost vystoupení z eurozóny a řízený bankrot. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření místopředsedy německého Bundestagu a představitele Svobodných demokratů (FDP) Hermanna Otto Solmse.

"Je třeba zvážit, zda by restrukturalizace a odchod z eurozóny nenabídly lepší perspektivy pro měnovou unii a Řecko samotné," uvedl Solms pro německý list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. Podle místopředsedy německých Svobodných demokratů Christina Lindnera Řecko neplní dohody a ohrožuje tím stabilitu celé eurozóny, nemůže se tedy spoléhat na další půjčky.

Němečtí politici tak reagovali na páteční krach jednání mezi řeckou vládou a jejími věřiteli z Evropské unie, tedy Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Těm se nelíbí, že Řecko nedokázalo udržet státní dluh pod vytyčenou hranicí. "Krach jednání mezi trojkou a Řeckem je rána pro stabilitu eurozóny," řekl Lindner. "Daňoví poplatníci v severní Evropě a zejména v Německu nemůžou přijmout neschopnost či nechuť. V očích FDP musí Řecko potvrdit své reformní úsilí a snahy o zajištění stability," dodal Solms.

Svobodní demokraté jsou koaličním partnerem ve vládě kancléřky Angely Merkelové.

Témata:  Řecko bankrot

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.