Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi nerecyklují baterie a mobilní telefony

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Podle aktuálních statistik skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií, firmy v loňském roce nejvíce třídili IT zařízení a telekomunikační technologie, zejména pak počítače, tiskárny či kopírky. Zatímco IT zařízení tvořilo více jak tři třetiny odebraného elektroodpadu, sběr drobného elektra se v Česku stále podceňuje. Například z celkového množství vyřazených přístrojů lidé v průměru odevzdají jen asi 5 % mobilních telefonů.

Mezi vysloužilými elektrozařízeními, které zpětně odebrala skupina REMA, vloni u firem převažovaly kromě IT zařízení a počítačových sestav, nářadí a nástroje, jako jsou vrtačky nebo pily. Další velkou skupinu odebraného elektrozařízení z domácností tvořily velké domácí spotřebiče, zejména ledničky, pračky a sporáky. Kromě toho se české domácnosti v loňském roce zbavovaly i spotřebičů menších rozměrů, jako například kávovarů, mikrovlnek a varných konvic. Zatímco nejvíce elektroodpadu bylo odebráno v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji, nejméně naopak v Plzeňském a Karlovarském kraji.

K nejméně odevzdávaným malým elektrospotřebičům patří podle statistik skupiny REMA mimo jiné mobilní telefony, kterých Češi z celkového množství vyřazených přístrojů odevzdají v průměru pouze asi 5 %. Drtivá většina mobilních přístrojů končí doma v šuplíku. „Až 80 % komponent mobilního telefonu lze zrecyklovat a opětovně využít. Recyklace představuje mnohem snazší, méně nákladnou a ekologičtější cestu k získávání surovin, než je jejich těžba,“ uvedl David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení a baterií. „Nezájem lidí o zpětný odběr malých spotřebičů a mobilních telefonů v důsledku znamená obrovské množství nevyužitých materiálů, které by se mohly získat jejich recyklací,“ dodal Vandrovec s tím, že kromě mobilních telefonů se velmi málo sbírají jak samotné baterie, tak vestavěné baterie.

Přestože se během posledních tří let v rámci České republiky počet sběrných míst každoročně navyšuje o 10 až 15 %, informovanost lidí v tuzemsku je podle odborníků stále nedostatečná. „Z pohledu nové legislativy, která ukládá povinnost zpětného odběru přenosných použitých baterií a elektrozařízení v roce 2016 o zhruba 15 % vyšší než doposud, je důležité apelovat na osvětu a informovanost koncových uživatelů baterií a elektrozařízení,“ řekl David Vandrovec. „Lidé by měli pochopit, že vysloužilá elektrozařízení a baterie je možné odkládat pouze a jen na místa zpětného odběru nebo přímo zpracovateli elektrozařízení, kde je zajištěna požadovaná úroveň recyklace a ekologického nakládání. Jinou variantu navíc ani legislativa neumožňuje,“ dodal Vandrovec.

Zpětný odběr elektrozařízení a baterií prostřednictvím REMA a jejich následné ekologické zpracování v Česku využívá již více než 11 000 subjektů. Ačkoliv se firmy dlouhodobě snaží, stále existuje spousta subjektů, které nevyužívají plně služeb zpětného odběru a platí za likvidaci. „V případě škol, které jsou zapojeny do programu Zelená škola, je patrný rostoucí trend. Edukace posledních let tedy s sebou pomalu přináší dobré výsledky,“ objasnil Vandrovec. „Vzhledem k tomu, že se nacházíme v době úspor, obce navíc intenzivněji hledají možnosti, jak doplnit portfolio odpadového hospodářství, případně jej zpříjemnit. Díky službě Buď líný mohou uspořit peníze z obecních rozpočtů za likvidaci a přitom občanům jsou odvezeny vysloužilé elektropřístroje včetně baterií přímo z domácností zdarma. Poplatek občana za komunální odpady totiž kryjí v průměru do 80 % náklady skutečně vzniklé za likvidaci v obci,“ uzavřel Vandrovec.

Témata:  mobily ekologie recyklace

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 9:53

Tři eura za balíček: EU zdraží levné zásilky z Asie

Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.